Dvanáctá etapa zavedla prořídlé dakarské startovní pole ze San Juanu do San Rafaelu. Na závodníky čekala nejdelší etapa celé rallye o celkové délce 796 km. Závodníci se potýkali s pískem, vegetací prorostlými dunami a úseky s hlubokým pískem fesh-fesh, ale hlavně s vedrem, např. hoši v Toyotě naměřili 70 stupňů. V páteční třinácté etapě mají dakarští jezdci zřejmě poslední možnost zamíchat pořadím.

  

 

12. etapa, čtvrtek 14. ledna 2010, San Juan - San Rafael, první spojovací úsek 23 km, rychlostní vložka 476 km, druhý spojovací úsek 297 km, celková délka 796 km (resp. 790 km, zkráceno pořadateli o 6 km)

  

 

Čtvrtek přinesl nejdelší etapu letošního Dakaru, 800 km dlouhou (bez „drobných“) náročnou etapu s těžkou speciálkou a dlouhým přejezdem na závěr. Zahrnovala v sobě tři rozdílné úseky, první 204 km dlouhý s převážně pevným povrchem, vyschlými koryty řek a kaňony, druhý vedený po asfaltové cestě, po které se jezdci vyhnuli chráněné přírodní oblasti a poslední třetinou výlučně pískového charakteru s početnými skoky, ve které se k rychlosti přes 100 km/hod. dostal málokdo. Pravděpodobně ze strachu pořadatelů o bezpečnost diváků, hlavně těch neukázněných, jejichž počet nyní u trati opět narůstá, byla etapa zkrácena o 6 km.

 

Etapu vyhrál Španěl Carlos Sainz (VW) a na letošním Dakaru si tak připsal své druhé etapové vítězství, což pro něj obnáší 17. etapový triumf v jeho kariéře na tomto podniku. A ještě důležitější je, že zde porazil svého hlavního rivala v boji o celkové vítězství, týmového kolegu Katařana Nasser Al-Attiyaha (VW).

 

Poté co Tatra Martina Kolomého svoje účinkovaní ukončila během 11. etapy z důvodu selhání motorové jednotky, v soutěži z jezdců a posádek Czech Dakar Teamu zůstali ve hře na motorkách Roman Krejčí a Jan Veselý (Yamaha), se čtyřkolkou Oldřich Bražina (Polaris) a v automobilech Jiří Janeček/Viktor Chytka (Toyota).

Kromě nich zastupují Česko a Slovensko ještě KM Racing – Dušan Randýsek a David Pabiška (Yamaha), Martin Macík (Liaz) – a Štefana Svitka (KTM) a Pavel Faška (MAN).
 

Jirka Janeček a Viktor Chytka se svou dieselovou Toyotou Land Cruiser 120 , startovní číslo 373, úspěšně dorazili do cíle 12. etapy na skvělém 40. místě.
Výborný Martin Macík v kamionech udržel 4. místo za Kamazy.

 

 

 

 

Jiří Janeček s Viktorem Chytkou jedou a dělají maximum proto, aby české barvy měly v cíli alespoň jedno auto. V první erzetě se jelo řečištěm a za volant se posadil Jirka Janeček: "Bylo to chvílemi velmi rychlé, místy jsme se řítili i stopadesátkou." Druhá část se jela v prachu a byla plná nenáviděného pískoprachu fesh-fesh. "Nevím o nikom, kdo by měl tyto povrchy rád," komentoval dvanáctou etapu Viktor Chytka. "Všudypřítomný prach se dostane doslova všude. Od začátku Dakaru jsme ho museli spolykat mnoho kilogramů."

Vzhledem k tomu, kolik toho schytala, je Janečkova Toyota dvě etapy před koncem rallye v dobrém stavu.

 

Proti minulým etapám, zejména těm v poušti Atamana, se na trati objevili fanoušci. "Musíme dávat pozor nejen na trať, ale i dění v její bezprostřední blízkosti. Zastavit rozjeté auto může být obtížné. Ohroženy jsou zejména děti, kterým rodiče nechávají až příliš velkou volnost," popisoval situaci na trati Janeček.

 

Jméno Jirky Janečka se už také několikrát objevilo ve vysílání místního rádia, které pokrývá rallye. Moderátor si spojil české vlajky, které se občas kolem trati vyskytují, se jménem českého závodníka a poslance v jedné osobě.

Český pilot také s poděkováním odmítl nabídku jedné velké pekárenské firmy, která měla zájem ještě teď v průběhu závodu na Toyotě zakoupit reklamní prostor a umístit své logo (vzhledem k uzavřeným smlouvám před startem závodu toto však není možné). „Říkali, že vypadám kulatě, jsem jim sympatický a určitě mám rád sladký!“ komentoval zájem pekárny Jiří Janeček.

 

 

Pro Oldřicha Bražinu nebyla dvanáctá etapa vůbec jednoduchá: "To vedro samozřejmě nesvědčilo nikomu. Pro čtyřkolky byla tato etapa technicky velmi obtížná."

Co tedy ve 12. etapě představovalo z pohledu posledního zástupce českých barev v kategorii quad největší problém? "Bylo třeba si dávat velký pozor na šikany (zatáčky) mezi nebezpečnými keři a vyjeté koleje. Zejména druhá erzeta byla rovněž plná skoků."

 

Čtyřkolka zatím Olinovi drží, i když její motorický výkon zůstává za očekáváním. "Pár koníků mi chybí, nicméně to platí od začátku. Bylo to znát zejména v hlubokých úsecích plných fesh-fesh."

 

 

Roman Krejčí ve čtvrtek navzdory omezení v podobě nefunkční pětky zajel dvaadvacátý nejlepší čas. "Považuji to za úspěch, protože mi motorka na čtyřku nejede více než 95 kilometrů za hodinu," hodnotil svůj čtvrteční výkon Krejčí. "Tentokrát jsem přitom z taktických důvodů nechtěl moc závodit." V první erzetě představovala nedostatečná rychlost Krejčího motorky problém a výsledkem bylo 28. místo. Druhá erzeta však byla technická a tak mohl mladý motorkář z Frýdku Místku uplatnit svůj talent a polepšit si o šest pozic.

 

Podobně jako mnoho jeho kolegů na dvou kolech, tak i Roman ve druhé rychlostní zkoušce upadl a později měl ještě jeden problém: "Na jednom místě jsem si asi 2 metry skočil, dopadl do protisvahu a už jsem ležel. Lidé mi pomohli postavit motorku, já vysypal písek z brýlí a jel jsem dál. Asi šedesát kilometrů před cílem mi přestala fungovat GPS, takže jsem jel jen podle itineráře. Půl hodiny se mnou letěl vrtulník a sledoval mě ze všech stran, asi jsem jim zmizel z obrazovek. V cíli mi chyběly tři waypointy, ale podle IriTracku se naštěstí podařilo dohledat, že jsem jimi projel, takže jsem čistý."

 

Krejčí si, podobně jako mnoho dalších závodníků, stěžoval na obrovské vedro a to jak během obou rychlostních zkoušek, tak i přejezdů. Štěstím v neštěstí byla závada, ke která došlo krátce před příjezdem do bivaku: "Do bivaku jsem přijel s proraženým chladičem. V první erzetě mě jeden motorkář při předjíždění zasypal kamením. Jeden kamínek musel zapadnout za ochranu chladiče a postupně do něj provibrovat díru."

 

Jak je na tom Roman Krejčí dvě etapy před koncem rallye? "Technika toho začíná mít dost, zatímco já jsem na tom celkem dobře."

 

Krejčí podle všeho dokončí rallye s poškozenou převodovkou. "I když pomalu, tak motorka jede a měnit cokoliv v této fázi představuje riziko. Minule jsem přijel do bivaku až okolo sedmé večer a byl jsem opravdu unavený, takže už prostě nebyla síla se do čehokoliv zásadního pouštět.

 

 

Jan Veselý si v cíli rovněž stěžoval na vysoké teploty, které během dne panovaly: "Dnes se doslova tavil písek pod koly. Celé to bylo strašně dlouhé a pro letošní Dakar i plné písku. Cestou do bivaku jsem neodolal a dal si na benzínové pumpě sendvič a asi tak kýbl nanuků."

 

Zatímco na závěrečný přejezd měli motorkáři poměrně dost času, ty ostatní byly časově na doraz: "Ranní spojovačka i čas určený na zdolání neutralizační zóny byly velmi napjaté. Limit byl 120 km/h a i když jsme jeli celou dobu okolo 115 km/h, tak jsme s Olinem přijeli na start druhé erzety pouze o cca 12 minut dříve. Během této doby jsme se tak akorát protáhli, doplnili vodu a hned se jelo dál.“

 

Když už si Honza myslel, že ve 12. etapě nespadne, tak… "V půl metru hlubokém fesh-fesh úseku jsem trefil schovaný kamen a ztratil přední kolo a bylo to. Už když jsem na toto místo přijížděl, tak jsem si říkal, na co tam čekají ti fotografové."

 

+

 

Ve čtvrtek se v bivaku objevil i člen odstoupivší posádky Martina Kolomého - Zbyněk Kotal a podobně jako Kolomý ani on neskrýval, že je z toho co žlutou Tatru postihlo smutný: "To co prožívám bych popsal jako těžké zklamání. Měli jsme na to, abychom dojeli a snad i udělali slušný výsledek. Je to jedno z největších zklamání mého života. Je ironií osudu, že po tom všem co jsme s ní zdolali, vypověděla naše Tatra poslušnost v podstatě na rovině."

Bude se Zbyněk po tomto zážitku věnovat závodění i do budoucna? "Je pravdou, že mě závodění chytlo za srdce, ale potřebuji nějaký čas, abych si promyslel co a jak dál."

 

 

 

jméno / pořadí v etapě / pořadí celkově

Janeček / 38 / 44

Kolomý – neklasifikován, pro technické problémy odstoupil ze závodu

Krejčí / 26 / 40

Veselý / 63 / 65

Bražina / 7 / 8

 

 

startovní číslo / jméno / pořadí v etapě / pořadí celkově
č. 62 / David Pabiška / 27 / 26
č. 67 / Dušan Randýsek / 31 / 44
č. 118 / Roman Krejčí / 22 / 37
č. 128 / Štefan Svitko / 11 / 13
č. 157 / Jan Veselý / 60 / 60
č. 254 / Oldřich Bražina / 6 / 8
č. 373 / Jiří Janeček - Viktor Chytka / 40 / 41
č. 506 / Martin Macík - Jan Berlic –Josef Kalina / 4 / 4
č. 550 Pavel Faško - Bruno Calori - Susan Jones / 24 / 25

 

 

 

 

 

Předposlední 13, etapa 32. ročníku Rallye Dakar nabídne 725 km, během kterých budou mít hlavní konkurenti poslední příležitost změnit pořadí v žebříčku. Etapa je to sice poměrně dlouhá, ale rozhodující bude opět rychlostní zkouška, tentokrát o délce 368 km, ve které nejdůležitějších bude prvních 50 km a tady některým borcům startovního pole půjde jak se říká „o všechno“. A právě v tomto úseku čekají poslední duny letošní rally, duny šedého písku Nihuil. Po této části se jezdcům již otevře široká a velmi rychlá trať, kde vytvořit si nějaký časový náskok bude velmi obtížné, neřkuli nemožné, rozhodně ne bez obrovského rizika.

 

13. etapa, pátek 15. ledna 2010, San Rafael - Santa Rosa, první spojovací úsek 76 km, rychlostní vložka 368 km, druhý spojovací úsek 281 km, celková délka 625 km

 

 Czech Dakar Team