Petr Fulín absolvoval na Nordschleife nejdramatičtější závod sezony Leon Supercopa
Petr Fulín si „zelené peklo“, jak naznal kdysi Severní smyčku Jackie Stewart, protože její trať se klikatí pohořím Eifel, měří 23 kilometrů a má 174 zatáček, poprvé vyzkoušel loni. Dojel dvanáctý. Při letošních oficiálních testech ale nejlepším časem naznačil, že pokud bude sucho, musí se s ním počítat. „Získal jsem jistotu a vím, co mě v daném úseku čeká. Na suchu si věřím, ale na mokru je to zcela o něčem jiném, protože se musí jet úplně jiná stopa“, řekl Petr před odjezdem na Nürburgring. Ve čtvrtek, kdy se jela první kvalifikace, se zdálo, že mu to s počasím vyjde. Trénovalo se na suchu a po prvních dvou kolech měl třetí nejlepší čas. „Pak ale motor auta přestal mít potřebný výkon. V pravé zatáčce začal vynechávat. Jel jsem maximálně stodvacet a připadalo mi, že mi chybí turbo. Ani mechanici Seatu si ale nevěděli rady. Bohužel v době, kdy jsme se v boxech věnovali autu, moji nejbližší soupeři se rozjeli a trefili rychlé kolo bez provozu na trati.
Můj čas překonalo postupně ještě šest jezdců. Páteční druhá kvalifikace se jela na vlhké trati, takže se všem počítal čtvrteční čas. Jenže já stejněani nevyjel na Nordschleife, nemělo to cenu. Motor dál stávkoval. Tak jsem si vyžádal schůzku s promotérem poháru, kde jsme si vše vyříkali a ono to zafungovalo.Najednou měli mechanici nový svazek kabelů a motor začal šlapat. Přesto jsem tomu moc nevěřil, ale kde Leona otestovat? Na okruh už mě nechtěli pustit. Tak jsem zašel na místní policii a požádal je o asistenci, protože bych rád auto vyzkoušel alespoň na normální silnici. Chvíli na mě koukali trochu nevěřícně, ale pak souhlasili a přede mnou jela blikající policejní hlídka“, poznamenal Petr Fulín.
V sobotu se na start Petr postavil s devátým nejlepším časem. Většina startovního pole při pohledu na oblohu vsadila na intermedia, popřípadě měla mokré pneumatiky. Petr zariskoval a obul slicky. „Na startu se spustila průtrž mračen a v zahřívacím kole se ukázalo, že za těchto podmínek na slickách jet nelze. Tak jsem se rozhodl, že přezuji a hned na začátku úvodního kola jsem zajel do boxu. Zajímavé bylo, že přede mnou se tam vydal i Maďar Weber. Při přezouvání byl o chloupek rychlejší, a tak jsem vyjel za ním. Tři a čtvrt kola jsme jeli spolu s rozestupem do jedné a půl vteřiny. První dvě kola jsme stahovali náskok soupeřů, ve třetím jsme už předjížděli jednoho jezdce za druhým. Zhruba v jedné třetině posledního, čtvrtého okruhu se před námi objevil Williams.
V té době vedl Slomian následovaný Marschallem a právě Williamsem. Weber si Jihoafričana, který v té chvíli levou zatáčku bránil na vnitřku, připravil, po zatáčce jej podjel a do následující pravé zatáčky najížděl z vnější strany. Já udělal to samé s tím rozdílem, že jsem celou situaci viděl, a tak si nadjel ještě více z vnější strany a získal větší výjezdovou rychlost. Vyvezl jsem se za Weberem a útočil na Williamse. V okamžiku kdy jsem měl své pravé zadní kolo na úrovni jeho levého předního, mě nesmyslně trefil a na kluzké trati roztočil. Lízl jsem svodidla a zůstal stát na trati v nebezpečné pozici. Ztratil jsem více jak čtyřicet sekund, během kterých mě předjelo zpátky asi pět jezdců. Jízdou na hraně se mi podařilo vrátit se alespoň na páté místo, když na čtvrtého Erharta mi v cíli chybělo 28 tisícin. Weber s "naší" doslova ďábelskou strategií, kdy jsme v úvodu do přezutí pneumatik investovali téměř tři minuty, skončil druhý. Smutné bylo, že já moc dobře věděl, že minimálně na závěrečné dlouhé rovince jej můžu díky aero vaku předjet.
Schovával jsem si to ale do posledního kola, aby mi to Weber nemohl stejným způsobem vrátit, a také, abychom se při stíhací jízdě nezdržovali vzájemnými souboji. I přes čtyřicetisekundovou ztrátu byl třetí Marschall v cíli jen o devět sekund dříve... Páté místo po takovém závodě beru, i když si trochu vyčítám, že jsem měl Webera předjet dřív, byl by klid“, řekl Petr Fulín.
6. Marschall 59