Datum: 5. 10. 2010 – 28. 2. 2011

 

 

Technické muzeum v Brně, Purkyňova 105, 612 00 Brno

 

 

 

Vznik Masarykova okruhu ovlivnil společenský a kulturní obraz města Brna, které se jeho prostřednictvím stalo jedním z center evropského a světového okruhového závodění. Masarykův okruh prezentuje Brno s několika malými přestávkami už 80 let. Od počátku hrál velmi významnou roli ve vývoji automobilismu, inspiroval konstruktéry a výrobce automobilů k hledání nových koncepcí. Jejich snaha o dosažení vyšších met ovlivnila v konečném důsledku také vývoj motorů, motocyklů a automobilů vyráběných nejen v Brně, na Moravě, ale i v celém Československu. Prostřednictvím Masarykova okruhu se proslavilo nejen Brno, ale také Československá republika.

Cílem výstavy je především složit hold všem nadšeným jezdcům, konstruktérům, automechanikům a ostatním, kteří stáli u zrodu okruhu i okruhového závodění vůbec a bez nichž by ani automobilový vývoj nebyl dnes tak daleko. Byli to hrdinové, kteří usedali za volanty leckdy nespolehlivých strojů a vydávali se vstříc dobrodružství doslova s větrem o závod. Jen díky jejich odvaze, se zkoušeli nové vozy, mohly být vyvíjeny další moderní, dokonalejší a rychlejší vozy.

 

Výstava představuje v průřezu historii Masarykova okruhu a je členěna do pěti základních etap podle vývoje trati. Roky 1930–1937 zahrnují období největší slávy okruhu. V té době vznikl a trať měřila neuvěřitelných 29,14 km. Jezdili zde jezdci zvučných jmen (Chiron, Caracciola, Morgenstern, „Létající Mantovan“- Nuvolari, Bruno Sojka atd.) a Brno se tak proslavilo i v zahraničí zejména prostřednictvím vytříbené mezinárodní konkurence.

Druhá etapa (1949–1963) začíná až po několikaleté přestávce, kterou způsobila válka. Okruh se opět zaskvěl v plné kráse, ale již ve zcela nové podobě. Trať byla zkrácena (17,8 km) a směr jízdy se otočil. Poprvé se závody jely pod názvem Velká cena. Od roku 1950 začíná nová éra závodů motocyklů, které později zcela zastínily automobily. Rok 1949 byl také ve znamení tragických havárií, na některé nám zůstaly „památky“ dodnes, jako např. „slavná“ Farinova zatáčka.

V období 1964–1972 dochází ke třetí a zdaleka ne poslední úpravě „přírodního“ okruhu, je opět zkrácen, tentokrát na 13,9 km, a povrch celé trati je sjednocen – vyasfaltován. Sláva automobilových závodů je definitivně u konce, protože závodů se nyní účastní již jen závodníci z východního bloku.

Poslední úpravy na Masarykově okruhu proběhly v roce 1975. Opět došlo ke zkrácení, trať se vyhnula některým problematickým úsekům, např. Novému Lískovci a kohoutovickým zatáčkám, díky čemuž se značně zrychlila. V roce 1986 se už také obyvatelé Brna mohli chodit dívat na rychle pokračující stavbu nového okruhu.

 

Aero Minor (1949), Škoda 1100 Sport (1949) a Tatra monopost jsou zástupci poválečné éry na Masarykově okruhu. Od roku 1950 začínají na okruhu dominovat motocykly. Tuto éru prezentují JAWA 250 2xOHC z roku 1950 nebo JAWA 250 R (1959) a další.

Ze zástupců pozdějších období stojí za to zmínit Tatru 603 B5, která získala v roce 1967 třetí místo s posádkou Veřmiřovský – Hajdušek, nebo Lotus 41 C, vůz, se kterým celkem čtyřikrát startoval na brněnském okruhu Vladimír Hubáček.

 

 

PR