Dopravní nehody pod drobnohledem také v Brně

6. června 2010 Tiskové středisko BVV - Moderní technika může analýzy silničních nehod usnadnit, ale často je spíše komplikuje. Tyto i další otázky řešila již XV. mezinárodní konference analytiků dopravních nehod, která je tradiční součástí doprovodného programu veletrhů AUTOTEC a AUTOSALON Brno.

Objektivní zjišťování průběhu dopravních nehod se s nástupem nových technologií příliš neusnadnilo. Třeba digitální tachografy v nových nákladních vozech používají v současné verzi sekundový snímací krok, což je pro kvalitní analýzu příliš dlouhý časový úsek. Karoserie moderních aut zase mají podstatně tužší konstrukci než dříve, ale automobilky svoje know-how nechtějí prozradit a po nehodě pak je obtížné spočítat energetickou ekvivalentní rychlost, jakou se vozidlo před střetem pohybovalo. Problémy způsobují i digitální fotografie, které lze dodatečně upravit. Pojišťovny se s těmito pokusy setkávají stále častěji a zatím se je daří odhalit díky speciálnímu softwaru. Jenže vázne legislativa, která softwarové rozpoznání úprav digitální fotografie neuznává jako důkaz.

„Jako znalci musíme vývoj techniky a technologie pečlivě sledovat, abychom mohli posudky zpracovat na současné technologické úrovni. Ale někdy je vývoj kontraproduktivní a technologické novinky nám znalcům – analytikům dopravních nehod paradoxně působí spíše problémy. Legislativa totiž za vývojem pokulhává a navíc bývá problém získat potřebná data,“ říká Aleš Vémola, vedoucí odboru znalectví ve strojírenství, analýza dopravních nehod a oceňování motorových vozidel Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně a odborný garant konference.

Nová technika by přitom práci znalců mohla výrazně usnadnit. Paměti nehodových dat v řídicích jednotkách moderních vozů nebo speciální černé skříňky dnes automaticky zaznamenávají rychlost i průběh brždění při nehodě, což jsou pro analytiky klíčová data. Jejich využití však brání legislativa na ochranu osobních údajů a zákon je zatím ani neuznává jako soudní důkaz. „Pokud by se legislativa v tomto směru někam posunula, znamenalo by to pro naši práci velkou pomoc. Jenže hluboko uložená data dokáží přečíst jen výrobci, kteří se nejdříve bránili tvrzením, že jde o jejich know-how. Ve skutečnosti jde o to, že pokud by některá značka začala běžně poskytovat znalcům údaje z pamětí řídicích jednotek, poškodilo by to její image. Potom se začalo tvrdit, že data patří majiteli vozu, který k jejich poskytnutí musí dát souhlas. A samozřejmě ho nedá, pokud by data byla pro něj nepříznivá,“ popisuje Aleš Vémola. Například v Německu dnes toto právní dilema řeší soudním příkazem.

Konference se zabývala také problematikou pojistných podvodů, která je dnes stále aktuálnější. Podepsalo se na tom i zvýšení hranice škody, do které k nehodám nemusí jezdit policie, na sto tisíc korun. Jak konstatoval Aleš Vémola, podvodníci s touto hranicí již předem kalkulují. Typický je pokus o manipulaci okolností pojistné události z důvodu řízení pod vlivem alkoholu. Časté jsou i případy, kdy majitel vozu nemá uzavřenou havarijní pojistku a po dohodě s někým dalším chce nehodu uhrát na nepřímý střet s jiným vozidlem, tak aby škoda mohla být uhrazena z povinného ručení. Motivací k pojistným podvodům jsou také obavy ze ztráty bonusu.

Vedle jednotlivců se touto činností zabývají i celé gangy, které dovážejí poškozená vozidla ze zahraničí a snaží se uhradit opravu z českého pojištění. Pojišťovny jim v tom pomáhají svou nedůslednou kontrolou při uzavírání pojistek. „Fingované nehody jsou většinou nápadné svou nelogičností, dějí se při nízkých rychlostech a na místech, která nejsou nebezpečná. To samo o sobě na odhalení podvodu nestačí, ale je to indikace a záleží na znalci, zda se mu podaří případ prokázat,“ vysvětlil Aleš Vémola.
Česká republika zavedla výuku soudních znalců v tomto oboru jako první na světě již v roce 1967 a dodnes patří k zemím s nejpropracovanějším systémem analýzy dopravních nehod. Na konferenci v Brně si zkušenosti z výzkumu i praxe vyměňovali analytici z České republiky, Slovenska a Polska.

BVV