Jezdit s řidičákem nebo i bez ?? Už nejde o trestný čin.

S ŘIDIČSKÝM PRŮKAZEM  NEBO BEZ ŘIDIČSKÉHO PRŮKAZU?

Na otázku uvedenou v nadpisu lze odpovědět, že obojí je možné, že i bez řidičského oprávnění a řidičského průkazu lze řídit motorové vozidlo, aniž by byl porušen zákon. Např. tatínek může půjčit svému třebas osmiletému synáčkovi osobní auto nebo jiné motorové vozidlo, aby si s nimi chlapeček zajezdil po dvoře rodinného domu nebo na louce. Anebo traktorista, který nikdy neprošel autoškolou a nemá tedy řidičský průkaz, může zorat pole.

Takovéto (i jiné) zvláštnosti, které jsou ve své podstatě vždy nebezpečné, již řadu let umožňuje současná právní úprava řidičských průkazů, provedená zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) (tento zákon byl, nepočítáme-li poslední dosud nevyhlášenou novelu ze dne 11. prosince 2008, za necelých osm let své účinnosti již osmnáctkrát (!) novelizován).

Ustanovení § 3 odst. 3 zákona o silničním provozu rozlišuje tři skupiny osob, které smějí řídit motorové vozidlo:

a) osoby, jimž po absolvování autoškoly a úspěšném složení zkoušky byl vydán řidičský průkaz,
b) osoby, které se pod dohledem učitele autoškoly podrobují výcviku v řízení motorových vozidel nebo skládají zkoušku z řízení motorového vozidla (tyto osoby dosud nemají příslušné řidičské oprávnění),
c) osoby, které se pod dohledem učitele autoškoly připravují k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo skládají zkoušku v rámci tohoto přezkoušení (ani tyto osoby nemají příslušné řidičské oprávnění).

Zákon o silničním provozu však upravuje toliko provoz na pozemních komunikacích, a nikoliv provoz i na ostatních plochách a místech, které pod pojem pozemní komunikace nespadají. Odpověď na otázku, co je třeba rozumět pod pojmem pozemní komunikace, dává zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (ten byl do současné doby také již mnohokrát novelizován). Podle § 2 tohoto zákona se pozemní komunikace dělí na čtyři kategorie:
 dálnice (včetně silnic pro motorová vozidla),
 silnice,
 místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce a
 účelové komunikace, což jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských nebo lesních pozemků; patří mezi ně například polní a lesní cesty, tovární nádvoří, vnitrozávodní komunikace v povrchových dolech a lomech, autobusová nádraží a komunikace v prostorách nádraží Českých drah apod.

Jedině pro jízdu motorovými vozidly na uvedených čtyřech kategoriích pozemních komunikací je dnes nutné mít řidičský průkaz, jak to stanoví shora citovaný § 3 odst. 3 zákona o silničním provozu. Na všech ostatních plochách a prostranstvích se řidičský průkaz nevyžaduje (např. na poli, na dvoře soukromého domu, na zahradě apod.).

Tato dnešní, a poněkud podivná, právní úprava se zásadně liší od úpravy platné na území naší republiky již od prvopočátku motorismu. Jednou z neopomenutelných podmínek pro řízení motorových vozidel kdekoliv byl vždy řidičský průkaz.

Uveďme alespoň jeden příklad právní úpravy této otázky z minulé doby. Po dobu téměř čtyřiceti let až do 30. ledna 2001 platila vyhláška, která podle tehdejší terminologie doslova stanovila, že „motorové vozidlo smí řídit jen ten, komu udělil okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti řidičské oprávnění“. Jistě nikdo nebude pochybovat o tom, že takováto právní úprava byla v zájmu bezpečného provozu motorových vozidel mnohem účinnější a rozumnější než úprava dnešní, která umožňuje jezdit s motorovými vozidly na mnoha místech bez řidičského průkazu.

Lze jen doufat, že naši zákonodárci při schvalování některé z nejbližších novel zákona o silničním provozu možnost řízení motorových vozidel bez předchozího získání potřebných odborných znalostí a řidičského průkazu napříště znemožní. Budou k tomu mít docela dost příležitostí, neboť parlament v současné době projednává hned pět (!) návrhů novel zákona o silničním provozu (sněmovní tisky č. 570, č. 663, č. 679, č. 686 a č. 692 www.psp.cz).

ŘÍZENÍ BEZ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ UŽ NEMÁ BÝT TRESTNÝM ČINEM


Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, tedy osobou, která nikdy neabsolvovala autoškolu a nesložila zkoušku, popřípadě která o řidičské oprávnění přišla např. odbornou nezpůsobilostí, patří mezi nejnebezpečnější delikty v silničním provozu. Přesto se zdá, že pachatelům takového jednání svítá na lepší časy.

Podle návrhu nového trestního zákoníku, který má od 1. ledna 2010 nahradit stávající kodex z roku 1961 a kterým se v současné době (od 12. prosince 2008) zabývá Senát, přináší totiž i jednu zásadní změnu týkající se silničního provozu – na rozdíl od stávající právní úpravy již neobsahuje trestný čin „Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění“. Řízení bez oprávnění by tak od roku 2010 mělo být opět pouze přestupkem. Pokud bude trestní zákoník ve Sněmovnou schválené podobě přijat, znamenalo by to, že právě trestný čin postihující řízení motorového vozidla bez příslušného oprávnění byl jedním z trestných činů, který měl pouze jepičí život.

Trestný čin „Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění“ byl v našem právním řádu uzákoněn teprve od 1. července 2006, a to v souvislosti se zavedením bodového systému. Trestní zákon od uvedeného data v § 180d stanoví, že „kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti“. Před 1. červencem 2006 bylo řízení bez řidičského oprávnění přestupkem s maximální pokutou směšných 2 000 Kč.

Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění přitom podle statistik Ministerstva dopravy (MD) představuje 9. nejčastější příčinu zaznamenání bodů do bodového hodnocení, když tvoří celkem 2 % všech bodovaných deliktů. Ve III. čtvrtletí roku 2008 byly v bodovém systému zaznamenány body za 3 548 případů trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. To znamená, že na jeden den připadá v průměru 42 případů tohoto trestného činu, které jsou posléze potrestány. Za řízení bez řidičského oprávnění se znamenává 7 bodů v bodovém hodnocení.



Přehled postihů za řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění

Povaha protiprávního jednání Hrozící postih Zaznamenané body
Do 30.06.2006 Přestupek Pokuta: do 2 000 Kč
Zákaz činnosti: --- ---
Od 01.07.2007 Trestný čin Odnětí svobody: max. 1 rok
Peněžitý trest: max. 10 mil. Kč
Zákaz činnosti: 1 rok – 10 let 7
Přestupek*) Pokuta: 25 000 – 50 000 Kč
Zákaz činnosti: 1 – 2 roky 7
Od 01.01.2010 (návrh) Přestupek Pokuta: 25 000 – 50 000 Kč
Zákaz činnosti: 1 – 2 roky 7



Prosinec 2008

Inforservis

Fotogalerie

Obrněný trabant