Na Slovensku si šrotovné pochvalují . Je přínosem pro ekologii, pro firmy i pro státní pokladnu

Na Slovensku si šrotovné pochvalují

Jednoznačný přínos pro ekologii, pro firmy automobilového průmyslu i pro státní pokladnu. Tak na brněnském veletrhu zhodnotila dvě kola šrotovného Mária Nováková, výkonná ředitelka slovenského Sdružení automobilového průmyslu (ZAP).

Ředitelka ZAP ve svém referátu na konferenci AUTOSYMPO přiblížila systém likvidace vyřazených vozidel ve Slovenské republice i to, jak se osvědčil v letošní zatěžkávací zkoušce – v akci šrotovné. V prvním březnovém kole, kdy slovenští občané mohli získat prémii na nákup nového vozu až 1500 eur, bylo během 13 pracovních dní přijato k likvidaci 22 100 vozidel. Jak konstatovala Mária Nováková, zájem vysoce překročil původní očekávání a způsobil kolaps mnoha provozoven autorizovaných pro
likvidaci autovraků. „Lidé nechtěli o prémii přijít a čekali ve frontě i dvacet čtyři hodin. Svými auty zablokovali příjezdové cesty ke zpracovatelům, kteří se tak nemohli dostat do práce,“ popsala Nováková a vyslovila firmám velké uznání za to, že těžkou situaci zvládly.

Druhé kolo šrotovného na Slovensku proběhlo v dubnu. Přestože se podmínky zpřísnily a prémie snížená na 1000 eur byla podmíněna nejméně stejně vysokou slevou od prodejce vozu, zájem majitelů starých aut ještě vzrostl. „Mysleli jsme si, že se občané snad zbláznili. Státem vyčleněnou dotaci, která vystačila na dalších 22 100 nových vozů, tentokrát vyčerpali už pět pracovních dní,“ komentovala obrovský zájem Slováků ředitelka ZAP.

Celkem bylo v obou vlnách během 18 dnů vyřazeno z evidence 44 200 vozů starších deseti let. Na konci roku 2008 přitom na Slovensku evidovali 881 789 takových vozidel, takže opatření podstatně přispělo k omlazení vozového parku. Naprostá většina zlikvidovaných vozidel – plných 79 % - totiž za sebou měla patnáct a více let provozu. Ještě významnější je podle Novákové skutečnost, že 92 % vlastníků likvidovaných vozů byly fyzické osoby a 55 % z nich bylo ve věku nad 50 let. Šlo tedy o klienty, kteří by si jinak nový vůz zřejmě nepořídili nebo by namísto likvidace usilovali spíše o prodej svého starého automobilu. Pozitivní dopad na ekologii dokumentuje skutečnost, že 93 % vyřazených vozů splňovalo přinejlepším emisní limity EURO 1 a zbylých 6,6 % pouze EURO 2.

O hladký průběh akce se zasloužil funkční systém recyklace a zhodnocení starých vozidel, který na Slovensku zavedli již v roce 2005. O jeho efektivitě podle Marie Novákové svědčí, že v roce 2008 skončilo u zpracovatelů autovraků již 95 % vozidel vyřazených z evidence. Od letošního ledna navíc celý systém sleduje centrální informační systém, do něhož data v elektronické podobě povinně poskytují dovozci vozů i zpracovatelé autovraků, takže je kompletně podchycen životní cyklus každého auta. Pro využití při akci šrotovné stačilo informační systém doplnit o sledování roku výroby vozidla, data jeho registrace na Slovensku a posledního vlastníka. Tato jednoduchá úprava zaručila, že se nikdo nemohl vyhnout podmínkám příspěvku ani získat za jedno vyřazené vozidlo prémii na nákup vícero nových aut. Případné české následovníky Marie Nováková varovala před jedinou záludností, na kterou je třeba dát pozor. Zatímco osoby zadávající do systému SPZ, VIN kódy a další data často nedělají rozdíl mezi nulou a velkým O, elektronický systém tyto znaky rozlišuje a jejich záměna stačí k zamítnutí prémie.

Jak ředitelka ZAP konstatovala na závěr svého vystoupení, o prospěšnosti státní dotace na nákup nového vozu nemůže být pochyb. Nehledě k ekologickým a bezpečnostním efektům šrotovné významně pomohlo odbytu nových vozů a vygenerovalo okamžitý přínos pro státní pokladnu. Na prémiích stát vyplatí celkem 55,4 milionů eur, ale na DPH vybere 70 milionů eur a na poplatcích za ekologickou likvidaci vozu dalších 2,3 milionu eur. Slovensko tedy na šrotovném vydělalo 16,9 milionů eur.

PR BVV