Výsledky hledání eco
23.1.2012 - Po čtrnácti dnech od návratu do Evropy bychom Vás rádi pozvali na konferenci a besedu s celou závodní posádkou a realizačním teamem. Připravili jsme cestopisné vyprávění promítáním fotek doplněný o autentický komentář pilota Tomáše Tomečka a navigátora Vojtěcha Morávka
9.1.2012 - Po čtrnácti dnech končí letošní Africa Eco Race. Výsledky jsou jasné. Dnes se nic změnit nemohlo. Defilé u Růžového jezera se nepočítá do závodního času. Bez něj by to nešlo. Je to odměna. Všichni mají právo dojet až sem a užít si být na tom místě. Zde je to nejvíce cítit. Zde je ten pocit neintenzivnější. Pocit, že jste součástí něčeho, co nekončí koncem závodu
7.1.2012 - Prvních dvěstěosmdesát kilometrů etapy vede přes rozlehlé kamenité pláně porostlé trsy trávy s občasným navátým pískem. Potom začíná přes sto kilometrů dlouhé dunové pole. Souvislé žluté kopce se střídají s kilometry velbloudí trávy. „Camel grass“, velbloudí tráva jsou velké, až metr vysoké, písečné boule porostlé keři. Pevné jako kámen.
6.1.2012 - Na druhý checkpoint přijíždí Elizabeth Jacinto s Tomášem v zádech. Teprve za nimi s odstupem Jean-Luis Schlesser. Suverén a matador dakarkých soutěží. Nevídané. Hned po průjezdu kontrolním bodem Elizabeth i Jean-Luis zapadají. Hluboko a na dlouho. Jediný, kdo z celého startovního pole pokračuje dál, je posádka Tomeček Morávek. Všichni ostatní stojí a mají problémy. O chvíli později je rychlostní zkouška zastavena
6.1.2012 - Mauretánie nás přivítala svými nekonečnými pláněmi plynule přecházejícími v ta nejnádhernější dunová pole, jaká si dokážete představit. A to je něco pro Vojtu. Aby vám mohl zprostředkovat nové zážitky, ráno jsme se rozloučili a nasedl do zametacího kamiónu Balai a vyrazil do písečných dálek zachraňovat zapadlé posádky
5.1.2012 - Tak těsný, vyrovnaný a zajímavý souboj kamionů už dlouho nebyl, pokud vůbec někdy. I ve čtvrté etapě se pokračovalo doslova ve zběsilém tempu a ve velkém vedru. Etapa do Chilecita s 326 km dlouhým speciálem nenabídla duny ani písčité úseky, zato však spoustu průjezdů kaňony, závodníci šplhali do hor až do výšky 3500 metrů, spousta vyschlých i aktivních řečišť komplikovala jízdu.
5.1.2012 - Příjezd ke hranici nepůsobí výjimečným dojmem. Pár betonových budov a závora. Absolvujeme kolečko mezi úředníky. Nejdříve pasová kontrola v jedné budově. Potom přejít malé náměstí do druhé budovy, kde se vyřizují doklady k překročení hranice pro automobily. Zatím Africká klasika.
3.1.2012 - Země, kde nic není, a přesto se o ní bojovalo. I dnes nejsou všechny spory urovnány. Doporučení od pořadatelů závodu zní jasně. Neopouštět silnici. Nikomu nezastavovat. Zbytečně se nezdržovat. Od konce etapy jet, co nejdříve do bivaku u Dahkly. Jednoho z mála měst na tomto území. Je tady asi nebezpečno.
2.1.2012 - Celý let je podřízen kameramanovi na palubě. Většinu času tráví vykloněný ze dveří a jištěný speciálním popruhem. Já fasuji stejný a dostávám základní instrukce. „V helikoptéře buď vždy jištěný“ „Pokud přistaneme a vrtule se točí, nikdy nevystupuj směrem k ocasu vrtulníku.“ „Vždy se vystupuje dopředu.“ Ve sluchátkách pak ještě slyším, ať si to užiji.
1.1.2012 - Štěstí u kluků stálo. Zabloudili a zdálo se, že jsou ztracení. Už už se chtěli vrátit. Na poslední chvíli. Pár metrů před rozhodnutím otočit Tatru a vydat se zpět po stopách se display rozsvítil a ukázal cestu k waypointu. Jeli dobře. Celou dobu jeli dobře. V dunách se dá zamotat a ztratit směr velmi rychle. A přitom skutečnost je jiná. Z dun již vyjížděli před Elizabeth Jacinto.
další stránky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
