Bösiger: Ne každý tým by tohle pro pilota udělal

Zolder/Židovice - Ocitnout se zcela bez vlastního zavinění v nehodě, označované jako největší karambol roku, není zrovna snem žádného pilota. Markus Bösiger si svoji smůlu vybral na závodním okruhu v belgickém Zolderu. Jezdec severočeské truckracingové stáje MKR Technology při víkendové zastávce mistrovství Evropy závodních tahačů svůj speciál v sobotu sice kompletně sešrotoval, ale v neděli už s náhradním výstavním tahačem dokázal závod zcela ovládnout. Nebyl snad nikdo, kdo by švýcarského pilota nechtěl upřímně poplácat. Takové story totiž každý zná spíš z televize.

Markusi, jeden den ošklivá nehoda, další den vítězství, co k se k tomu vůbec dá říci?

Snad jen, že to je neuvěřitelné. Kluci z Čech přivezli po nějakých deseti hodinách náhradní tahač, v něm pak vyměnili motor, vlastně ho museli hodně přestavět, ale podařilo se jim, že už do ranního "warm upu" byli hotoví. V prvním závodě jsem si vyjel osmé místo a díky tomu jsem v dalším závodě startoval z vedoucí pozice. Tu jsem jen tak tak udržel. Bylo to doslova o vlásek. Snažil jsem udržovat si náskok, ale za mnou mě Antonio Albacete rychle dojížděl. Jsem za celý tým strašně šťastný. Všem se nám povedla výborná práce.

Je to tedy výborná satisfakce?

Ano to je! Na druhou stranu to, co se odehrálo, není tak samozřejmé, protože ne každý tým by tohle pro svého pilota udělal. Je to super!

Napadlo tě ráno, že bys v Zolderu mohl ještě uspět či dokonce vyhrát?

Vlastně ano, i když to tak po prvním závodě nevypadalo, protože MANy jedou hodně rychle. Ve druhém závodě jsme měli dost štěstí, když se mi podařilo vytvořit si značný odstup, který se ale s každým kolem snižoval. Kdybychom jeli jen o jediný okruh delší závod, tak by mě Antonio zcela jistě odsunul za sebe. Naštěstí to tak nebylo, takže jsme mohli slavit vítězství.

Vraťme se k samotné nehodě. Kde byl vlastně největší problém?

David, Adam a já jsme měli stejně dobrý start, Makinen vyjel trošičku rychleji, předsunul se a narazil mě na zeď. Myslel jsem, že se auto jen bude smýkat po zdi, ale ta se prolomila a truck se o ní zachytil a roztočil na cílové rovince. Díky tomu se o mě katapultoval truck Benedeka Majora. I jeho auto bylo totálně zničené. Narovinu říkám, že bylo velké štěstí, že na startu nebylo nějakých čtyřiadvacet aut, ale jen osmnáct. Určitě by to jinak bylo horší.

Můžeš v tu chvíli vůbec něco udělat?

Ne, už to neovládáš, musíš být dobře připoutaný a mít dobrou kabinu.

Co se ti honilo hlavou?

Honilo se mi hlavou hodně věcí, ale hlavně jsem si představoval to velké množství práce, které stojí za tím vším, a najednou je celé auto zničené. Je třeba říci, že bylo skutečně velmi dobře postavené - i když také kabina vypadala hrozně zdemolovaná, tak se mi vůbec nic nestalo, nemám jediný škrábanec. Přesto to bylo jen těsně a je zázrak, že se nikomu nic nestalo.

Měl jsi v tu chvíli strach?

Ne, na to nebylo moc času, nejdříve jsem zkoušel jet s autem co nejdéle a srovnat ho. Do té doby to bylo celkem bez problému, ale samozřejmě po nárazu a když jsem se následně roztočil a zastavil o zeď, tak člověk neví, jestli náhodou nepřijde něco, s čím nebude moct cokoli udělat.

Fotogalerie