Vrchaři závodili na trati ze Staré Živohošti ke Křeničné a chystají se poprvé na Czechring

Živohošť , 24. a 25. září 2011, komentář

O uplynulé sobotě a neděli se na trati ze Staré Živohošti ke Křeničné uskutečnil předposlední závod letošního Českého mistrovství závodů automobilů do vrchu. Stovku závodníků, kteří na dva dny narušili klidnou idylku chatařů, čekal náročný víkend. Systém závodu, kdy ve dvou dnech jezdci absolvovali sedm závodních jízd, které se všechny započítávaly do celkové klasifikace, dokonale prověřil závodní techniku, kondici a koncentraci jezdců. Nutno říci, že ne všichni se dokázali na tento systém rychle adaptovat a třeba jen jednou chybou přišla vniveč všechna jejich dvoudenní snaha. Systém byl však pro všechny od začátku stejný, vyžadoval kromě nekompromisní pravé nohy i vyzrálé závodnické myšlení, k tomu samozřejmě dokonale připravenou techniku.

Závody v babím létě s depem na břehu slapské zátoky mají své kouzlo. Sluneční počasí vydrželo celou dobu, jen sluníčku ráno chvíli trvalo, než si poradilo s mlhou, způsobenou blízkostí řeky.

O sobotní polední přestávce ve startovním stanu proběhla slavnostní událost. Účastníci seriálu Luboš Skalický a Barbora Oberfalcerová se rozhodli nežít nadále v hříchu a uzavřeli manželský svazek. Pan starosta Nového Knína po slavnostním projevu z moci úřední oba mladé, krásné lidi oddal, navíc po skončení úředních formalit již k manželům Skalickým přednesl ještě svou řeč spatra startmaršál Václav, vezmou-li si jeho slova novomanželé k srdci, mají zaručený šťastné a spokojené manželství.

Předposlední závod s dvojnásobným počtem bodů za umístění jen přispěl k dramatičnosti závodů. I přes náročný program všechny kolize skončily bez zranění jezdců, ale nutno dodat, že šrámů na karoseriích bylo lze vidět v množství větším než obvyklém.

Hodnocení tříd
SE 1400
Výjimečně použiji citaci komentáře Petra Žežulky, který jsem získal od Ládi Rosičky dlouho před závodem. Jen jsem jej trochu zaktualizoval a vynechal invektivy a neslušná slova na adresu soupeřů. Ne, vážně jsem opravil pár čárek, písmenek a změnil konec, neboť skutečnost se od pohádky lišila jen o zlomek sekundy.
„Ve své době v nejobsazenější třídě se svedl opravdový boj o stupně vítězů! Láďa Rosička sice přijel se 160 koňmi ve dvou metrech a jedné stopě, ale dvoudílnou kombinézu vyměnil za tu správnou kopcovou, která mu stále sluší víc a předvedl, že odloučení od jeho Peugeota mu snad jen prospělo! Chodil po depu a nevěřícně kroutil hlavou nad tím, v jaké formě auto je, díky nadstandardní péči Petra Žežulky. Oba hoši startovali na jednom voze, aby po letech konečně poměřili své jezdecké umění na uzavřené trati. Po prvním dnu se rozhodně nedalo odhadnout, jak asi vše dopadne, neboť před všemi byl ještě náročný nedělní program. Nikdo od tehdejšího outsidera (v dobách, kdy jezdil s Favoritem)nečekal takové zrychlení, kdy mu nakonec na mistra Suka, kterému Suzuki mazala, jak měla, chybělo po sedmi jízdách jen necelých pět desetin sekundy, když v poslední jízdě zajel rekordní čas třídy.“ A to je konec vyprávění o benzínovém snu Petra Žežulky.
Smolařem víkendu v této třídě se stal Petr Tolárek. Do předposlední jízdy byl ve hře o vítězství, výlet mimo trať vyústil ve ztrátu znamenající pád na šesté místo. Vlastimil Suk se nenechal rozhodit tlakem obou jezdců stošestkového Peugeota , jel si v klidu to svoje, což znamená kládu a zase vyhrál. Druhý o 46 setin sekundy skončil Petr Žežulka, třetí s již větším odstupem skončil přece jen opatrnější Ladislav Rosička. Paradoxně Láďa jel s autem opatrně, jako by mu patřilo a Petr zase jako s cizím. Mezi škodováckým obsazením v této třídě s polovičním počtem ventilů než importovaná konkurence si nejlépe vedl Luboš Skalický jr.
SE 1600
Petr Crhák znovu našel svou obvyklou formu a od začátku šel tvrdě po vítězství. Ani v jedné jízdě na něj, sice těsně, ale v součtu sedmi jízd to dalo celkem přes sedm sekund, nestačil nakonec druhý Antonín Široký na své stošvestce. Třetí místo vybojoval František Kouřimský na dalším Peugeotu 106, škoda jen, že letos nestartoval častěji. Pro všechny bylo překvapením pěkné čtvrté místo Pavla Kubíčka na Citroenu Saxo, který za sebou nechal řadu ostřílených matadorů sériových šestnáctistovek. Sedmá skončila vítězka Dámského poháru Eva Kleintová. V rámci třídy vypisovaný Saxo cup se stal kořistí Josefa Stočese.
SE 2000
Oba Klokočkovi asi raději koukali na vodní hladinu a spíš by se viděli v neoprenu na windsurfu, než na závodní trati. Ladislav Klokočka si hned v první jízdě z nepochopitelných příčin spletl stranu nájezdu do retardéru, následná třicetisekundová penalizace jej odsunula z reálného boje o nejvyšší příčku. Radima Klokočku zrazovala technika. Ani po výměně komponent, které měl k dispozici, motor nefungoval ani zdaleka optimálně a Radim odstoupil. Zvítězil Martin Čábela na Hondě Integra TypeR, který si tak upevnil celkové vedení i proto, že Michal Slováček havaroval svého Civica a odstoupil. Druhý skončil Tomáš Hank, který si sice během dne stěžoval na únavu, ale když si vzal na hlavu přilbu a chytil se volantu Hondy Acura, rozhodně to nebylo na jeho jízdě znát. Třetí místo nakonec patřilo Láďovi Klokočkovi na Alfě Romeo 146.
SE +2000
Zřejmě do své staré formy po mírném poklesu se dostal Jiří Hák na Mitsubishi Lancer EVO IX, když zvítězil, sice s náskokem jen osmnácti setin sekundy!, ale zvítězil. Tím těsně poraženým v souboji o vítězství byl stávající lídr třídy Martin Lev na Subaru Impreza STI. Třetí skončil Michal Dvořák na Mitsubishi Lancer EVO IX, když Zdeněk Hořánek v sobotu havaroval, v neděli odstartoval s přiděleným časem a celkově skončil čtvrtý před Janem Mihaličkem na Lancii Delta Integrale, což je přeci jen technika jiné generace, než jsou současné japonské vozy jeho soupeřů.
E1 1400
Vítězství vybojoval Vlastimil Suk ml. na Suzuki Cultus. Na jeho přístupu k závodu se projevila rallyová genová výbava, kdy si v prvních jízdách vybojoval nekompromisním závoděním náskok, který pak taktickou jízdou uhájil. Vítězstvím v silně obsazené třídě si zajistil i vítězství v Junior poháru. Druhý skončil Miroslav Černý na Škodě 130 L, jehož finiš začal pozdě. Třetí místo si celkem bezpečně vyjel Martin Maderák na Suzuki Swift.
E1 1600
Od druhé jízdy ukazoval Jaroslav Fikota jr. na Hondě CRX, že si chce Živohošť užít a vyhrát. Svého týmového kolegu, nakonec stříbrného, Petra Krejzu na Hondě Civic dokonce vyprovokoval i k menšímu kosmetickému znehodnocení karosérie. Zmuchlaného Forda po Chuchli stihl Zdeněk Tichý opravit a opatřit divoce kočičíma očima. Puma se i díky nim držela ideální stopy, nebloudila po svodidlech a dovezla Zdeňka ke třetímu místu.
E1 2000
Hynek Charvát na Nissanu Sunny dalším vítězstvím potvrdil svou kvalitu a i přes ojedinělé starty, pokud ještě zabojuje na posledním závodě v Hradci má šanci i na celkové druhé místo. První místo už má jisté Jan Souček na Fordu Focus, který skončil druhý. Naštěstí pro něj Miroslav Šenk nezopakoval Chuchli, kde mu třetí místo uteklo o tři desetinky sekundy a tentokrát jej na Škodě Fabii TDI vybojoval s bezpečným náskokem.
E1 +2000
Jeden z favoritů a zájemců o konečné prvenství v nejsilnější třídě, Tomáš Kučera na Mitsubishi Lancer EVO IX zachyboval v retardéru, dokonce se mu podařilo odvézt jeden ze sudů ještě přes polovinu tratě. Tímto extempore se sice připravil o důležité body, ale humor neztratil a pořadatelům slíbil za zdemolovaný sud sudů celý náklaďák. Nehledě na tuto ztrátu to ovšem v jednotlivých jízdách mezi Tomášem a jeho velkým soupeřem Lukášem Suchomelem na Lotusu Elise pěkně jiskřilo. Lukáš nakonec zvítězil a před posledním závodem je situace na prvních dvou místech celkové klasifikace pěkně napjatá. Druhý skončil Dušan Bánský na Mitsubishi Lancer EVO IX, když Zdeňka Kožmína na voze stejné značky o stříbro připravila půlminutová penalizace za sražený retardér.
H 1300
Pro rodinu Srnských byl závod opravdu smolný. Mladšímu z Josefů se v sobotní poslední jízdě zastavil motor pár metrů od startu. Banální příčina v podobě uklepaného kabelu od cívky měla fatální následky. Následně přidělený čas nejenže smazal téměř šestisekundový náskok, který Pepa do té doby měl, naopak znamenal reálně nesmazatelnou ztrátu na stupně vítězů. Když navíc po nedělním obědě, ještě ke všemu Pepovi přestal motor dávat odpovídající výkon, tak už zbývající jízdy jen dojížděl pro nutné body do celkové klasifikace. Smůla si zasedla i na Josefa staršího. V poslední jízdě v poslední zatáčce se jeho „kupátko“ zastavilo. A důvod? Opět kabel, v tomto případě od palivové pumpy. Boj o stupně vítězů se tak tentokrát odehrával mimo rodinu Srnských.
Vítězství vybojoval Jaroslav Vosmek na Škodě 130 LR. Druhý skončil už starý známý Václav Neubert na NSU TT. Třetí místo je velkým úspěchem pro Jiřího Hanilce na Škodě 120 S v barvách, s kterými s ní bojoval legendární Zdeněk Vojtěch v počátcích své kariéry. Spolu s NSU páně Neubertově v barvách Miroslava Adámka dávaly tyto vozy vzpomenout na slavné doby našich kopců.
H 1300p
Michal Šmíd na Škodě 130 RS vybojoval vítězství, když v každé jízdě bezpečně porážel Milana Jirase na stejném typu vozu. Třetí skončil Přemysl Šebek na krásné červenobílé Škodě 120 S. Další krásný vůz v této třídě Škoda 120 L Pavla Krupky došla bohužel k úhoně v ošklivé a v blbém místě postavené autobusové čekárně.
H 1600
Nejslaběji obsazená třída přilákala na start jen tři závodníky. Zvítězil David Patera na Citroenu Visa GTI. Druhý Pavel Maier na Fordu Escort Mk.I sobotní část nedokončil pro neodstranitelnou poruchu motoru. Navelel se na noční směnu, motor vyměnil a v neděli stál na startu. Ještě přidělal pořadatelům práci když mu z odvětrání klikové skříně unikající olej poskvrnil trať, ale skončil nakonec druhý. Třetí na startu Josef Čermák, také na Fordu Escort Mk.I, vinou opakovaných technických problémů závod nedokončil.
H 2000
Donedávna neotřesitelné postavení Ivo Krále s Golfem GTI na čele této třídy zdá se narušil Eda Patera na Peugeotu 205 GTI. I když Peugeot ještě nemá úplně vyladěný podvozek, což ovšem kvitují diváci nadšení z průjezdů zatáček po dvou kolech, samotný pilot jejich nadšení nesdílí. Eda neustálým zrychlováním vmanévroval Iva Krále pod tlak, až ten dostal nápad. O tom, že se nevyplatí porušovat pravidlo „ když něco funguje, tak se v tom nehrab!“, navíc, když mu bylo dopředu jasné, že v podmínkách živohošťského depa nemá možnost svůj pokus vyzkoušet, se přesvědčil ve chvíli, kdy dorazil do cíle jízdy s Edou v těsném závěsu. Třetí skončil Jan Šipka tentokrát ne na svém Fiatu Abarth, který má porouchaný motor, ale na jiné italské závodní ikoně Alfě Romeo 75.
H +2000
Robert Kacálek na BMW 635 CSi zvítězil a jen si upevnil celkové vedení ve třídě. Druhý za ním skončil Petr Žáček na Audi Quattro před třetím Jaroslavem Rejkou. Vítěz Youngtimer poháru Stanislav Urbánek na Fordu Capri skončil ve třídě pátý.
Podrobné výsledky, fotogalerie a další zajímavosti lze nalézt na webových stránkách www.edda.cz/mscrdovrchu/

Poslední závod letošního seriálu Českého mistrovství závodů automobilů do vrchu se uskuteční v sobotu 8. října na nové trati v Hradci Králové nazvané Czech Ring.

Jarda Malík

Fotogalerie