Dakar 2012 skončil: U Lopraisů smutek nad zkázou Jamalu i radost z Bonverky v cíli

Dakar 2012 skončil: smutek nad zkázou Jamalu i radost z Bonverky v cíli

Jihoamerický Dakar je za námi. Byl opět trochu jiný. Aleš Loprais prokazoval ambice špičkového pilota až do osudné havárie, Tomáš Vrátný dotáhl svůj učednický Dakar až k cílovému pódiu.

Asi v máločem mohl být frenštátský tým na Dakar 2012 připravený lépe. Měl k dispozici vítězný kamion ze Silk Way Rally, do nichž oprávněně vkládal velké naděje, za sebou spoustu tréninku, opravdu pořádné servisní zázemí a po 12 letech i týmového kolegu v soutěži. Od začátku rallye se pro Aleše všechno odvíjelo tím správným směrem. Dokázal zůstávat v přímém kontaktu se špičku závodu, byť zajížděl časy na úrovni první šestky. Obratně se tak vyhnul nervóznímu začátku soutěže, který si pokaždé vybere daň v podobě havárií nebo náhlých ztrát mezi favority. Letos tomu bylo jinak. Ztrátou největší bylo přísné vyloučení mladého Eduarda Nikolajeva ze soutěže, ale všichni ostatní jeli dál s obrovským nasazením a sebemenší ztráta znamenala citelný propad v pořadí.

Jak šel den za dnem, krystalizovala se užší špička těch, kdo s maximálním nasazením podávali špičkové a vyrovnané výkony, byť několik spolufavoritů postupně odpadalo. Po poruše rozvodovky zůstal vzadu Van Ginkel, vyloučen byl zmíněný Nikolajev, u Faimbaly postihl defekt motoru Van Vlieta. Ve sprintující smečce tahali za nejdelší konec podle očekávání elitní borci týmu de Rooy – Gerard de Rooy, Miki Biasion a Hans Stacey, s nimi Aleš a i pro Rusy překvapivě stále se lepšící a poněkud nedoceněný Artur Ardavičus s Kamazem. Se střídavými úspěchy je doplňovali Andrej Karginov a Ajrat Mardějev s dalšími Kamazy.

Zlom nastal v etapě kolem Copiapó, pomyslného jihoamerického Ataru. Famózní etapa, v níž se na čele třikrát měnil lídr a v němž de Rooy definitivně zatroubil k vítězné jízdě, Alešovi vyšla a odpoutal se od Staceyho i Kamazů, naopak ze hry vypadl Biasion, který by nebýt černého momentu se spálenou spojkou asi bojoval o vítězství až dokonce.

Nejužší boj o čelo zůstával otevřený mezi de Rooyem a právě Alešem, ale enormní vyrovnanost soutěže a riziko výpadku v případě minimálních chyb mohlo do hry vhodit kdykoli další adepty. Aleš v těžkých atacamských etapách přitlačil, v Antofagastě vyhrál a souboj se přiostřil. Vypjatě pokračoval i v těžké etapě do Iquique, v níž se Aleš i Gerard přetahovali doslova o sekundy. V etapě přišel asfaltový spojovací úsek neutralizační zóny, dlouhá rovinka, únava, vypadnutí z rytmu, mikrospánek a náhlý konec, který má smutné pokračování v nemocnicích v Chile i Česku. Tak tedy příště.

V jediném nešťastném momentu tak skončila celoroční systematická cesta Aleše i jeho týmu k vytouženému dakarskému vavřínu, podpořená vyspělým a precizním projevem na trati od startu soutěže, v níž Aleš i přes enormní nasazení "neudělal" jedinou pneumatiku. Toho dne měl de Rooy problémy se zavěšením předních kol a musel zvolnit. V dalším průběhu rallye už si vítězství ohlídal.

Když se ti daří a máš úspěch, celý svět se dozví, jaký jsi. Když ho nemáš, dozvíš se sám, jaký je svět. Závěrečné motto dakarského televizního dokumentu Jaroslava Jindry Rváči

Posádka Bonver Dakar Teamu si celý Dakar náležitě užila. V soutěži měla pohlednou a kvalitní tatrováckou techniku a bylo jasné, že půjde o učednický Dakar. Pořadí ve třetí desítce v prvních etapách bylo určeno zběsilým úprkem všech silných týmů zkraje soutěže, navíc Tomášově posádce zatrnulo při mechanických problémech spojených se zničenou vrtulí chlazení. Posádka černé Tatry se však postupně prokousávala pořadím. Učila se na vlastních chybách, zajížděla skvělé úseky i bojovala s nepřízní štěstěny.

Ať už se jednalo o vyprošťovací práce v peruánských dunách nebo problémy s praskajícími čepy tlumičů a jejich ztrátou, nefungujícího dobíjení, všechny útrapy se podařilo vyřešit, a tak se Tomáš Vrátný, Radim Pustějovský a dakarský veterán Ota Měřínský postavili k cílové rampě v Limě na 18. místě. Svoji dakarskou misi dotáhli až do konce a naučili se mnohému, co se jim dalších účastech bude jen a jen hodit.

Dakar 2012 skončil a plány na ten další ročník, s cílem v Santiagu de Chile, se pomalu roztáčejí. Ať už v ordinacích, v dílnách či myslích závodníků, dakarská touha nikdy neutichá.

Jiří Vintr

http://loprais.cz/ 

Fotogalerie

Dakar 2012. Tatra Jamal Aleše Lopraise po veliké boudě

foto týmu Petr Lusk