Dakarské sloupky Ládi Lály k úvodu Jihoamerického marathonu

Dakarský sloupek L. Lály

"Přinášíme Vám přepis dakarského sloupku, který píše Láďa Lála exkluzivně pro Lidové noviny."

Buenos Aires 1. ledna

Do startu 31. ročníku Rallye Dakar, která se poprvé pojede v Jižní Americe, zbývají pouhé dva dny. Po dvouleté pauze způsobené zrušením 30.ročníku v důsledku možné teroristické hrozby, se tak již 3.ledna postaví všichni závodníci na start. Příchod nového roku se v Buenos Aires nesl v poněkud komorním duchu. Ani letní horké počasí nevyprovokovalo pověstný jihoamerický temperament, Silvestr v českých městech probíhá bezesporu mnohem spontánněji. Na to, jestli sázka na jihoamerickou kartu organizátorům vyjde si budeme muset ještě nějaký čas počkat. V porovnání s jedinečnou atmosférou, kterou v posledních ročnících nabízel portugalský Lisabon, je zatím v místě startu závodu povědomí o rallye mnohem menší, což platí i o dakarské výzdobě a konec konců i třeba o obsazenosti a hlučnosti tiskového střediska. Na těch několika málo oficiálních billboardech, které jsme zatím viděli, jede v čele překvapivě vůz BMW za volantem s domácím Orlandem Terranovou, následován Mitsubishi a VW. Kamion zastupuje MAN Philippeho Jacquotta, který ovšem letos nestartuje. Technické i administrativní prohlídky byly letos navzdory předchozím ujištěním zejména pro kamiony spíše formalitou. Na startu tak stojí i stroje, na kterých toho sériového opravdu moc není. Karel Loprais exkluzivně pro Lidové noviny shrnul své dosavadní dojmy z Jižní Ameriky takto: "Podle všeho to bude nádherný závod. Všichni sem přijeli závodit a už se nemohou dočkat, až to konečně vypukne. Závodníci neradi čekají."

Buenos Aires 2. ledna

Kostky jsou vrženy, když do startu 31. ročníku Rallye Dakar zbývá pouhých několik hodin. Přejímkami prošly "překvapivě" všechny kamiony, byť mnohým by na soutěžích pod patronátem FIA nebyl start umožněn. I takový je Dakar, kombinace sportu a navzdory ekonomické krizi fungujícího stroje na peníze. V předvečer startu se sešli všichni účastníci, tedy závodníci i takzvané "turistické kanceláře", na společném briefingu. Kouzlo Dakaru spočívá třeba i v tom, že vedle sebe usednou takové osobnosti, jako devítinásobný vítěz nejtěžšího závodu světa Stéphane Peterhansel, pětinásobný šampión Vladimír Chagin, český poslanec a nebo třeba prodavač zeleniny z Francie. Každý tým přistupuje ke své prezentaci jinak. Silné tovární týmy, jakými jsou Mitsubishi, VW a nebo třeba Kamaz kladou po vzoru Formule 1 důraz na jednotné oblečení, kvalitní tiskové materiály atd.. Profesionálové zaměstnávají množství lidí, kteří se starají o všechno možné i nemožné. V konkurenci velkých a silných se však dnes již neztrácejí ani některé menší týmy. O tom, že Dakar již dávno není jen o absolutních výsledcích, ale také a snad ne především o velké show, svědčí i nemálo celebrit, které jsou v posledních letech zvány do doprovodných a novinářských vozů českých týmů. Čechům se v Jižní Americe podle všeho líbí, protože hned několik týmů nejvíce oslovily pověstné T-bone steaky. Snad je nebudou na startu příliš tížit v žaludku, protože závodní tempo v náročném terénu dokáže žaludek řádně pozlobit. Odvážní divočáci závodí v barvách KM Racingu, protože se nebáli pochválit ani krásu místních slečen. V podobném smyslu se vyjádřil i Aleš Loprais: "V Jižní Americe je rozhodně na co koukat. Už abychom seděli v autech!"

Buenos Aires a Santa Rosa 2.-3. ledna

Premiéra Dakaru v Jižní Americe zatím vychází na jedničku s hvězdičkou. V předvečer startu první rychlostní zkoušky si zhruba půl milionu příznivců rallye našlo start na slavnostní pódiovou mávačku. Ta sa nakonec stala neuvěřitelnou podívanou, jakou snad novodobý Dakar nepamatuje. Závodníci měli chvílemi co dělat, aby těch čtrnáct kilometrů vůbec absolvovali a nikoho přitom nepřejeli. Listina úmrtí souvisejících s Dakarem čítající již několik desítek jmen nejen z řad účastníků rallye se však bohužel nakonec přeci jen rozrostla o další zápis, poté co po kolizi se závodním autem zemřela řidička skůtru. První etapa se nesla především ve znamení horka a prachu. Předjíždění bylo místy velmi ztížené ne-li nemožné, což se vzhledem k malým odstupům v cíli samozřejmě projevilo i na výsledcích. Pozdější etapy, zejména pak průjezd obávanou pouští Atakama, však slibují ještě extrémnější podmínky. První etapa rovněž dokonale prověřila techniku a ty co ji ovládají. Snílkové dopadli rovnýma nohama na zem, vozy a motocykly piplané v garážích dostaly co proto, vždyť některé z nich okusily na Dakaru vůbec své první kilometry a chvílemi to na nich bylo doslova vidět i slyšet. "Rallye je skvělou příležitostí, jak udělat z nového závodního stroje nejdříve auto zánovní a pokud se člověk snaží opravdu hodně, tak třeba i vrak," říká otec Aleše Lopraise Milan. Zejména méně zkušení jezdci dokáží občas vystrašit i ostřílené závodníky. Své by o tom mohl vyprávět Aleš Loprais: "Předjížděli jsme dnes opravdu hodně a chvílemi jsme jeli doslova proti prachové zdi. V jednom okamžiku jsme políbili jeden z pomalejších vozů. V bivaku jsme si to vyříkali a vše urovnali, nárazník narovnali. I takto mohou vznikat přátelství." Pozitivní dojen z rallye podtrhují i všudypřítomní a velmi vřelí místní obyvatelé, kteří jsou podél spojovacích etap i rychlostních zkoušek doslova na každém kroku. Nejen příznivce však Dakar má, jak potvrzuje mechanik Michal Ptáček: "Když jsme přijížděli do bivaku, tak nám zastoupili cestu nějací místní radikálové, kteří krátce předtím sundali z motorky jednoho ze závodníků. Během chvíle dorazilo asi dvacet policistů a začala pořádná mela. Raději jsme ihned odjeli cestou necestou, neunikli jsme však alespoň spršce vody."

Puerto Madryn a Jacobacci 4.-5. ledna

Jestliže pořadatelé slibovali, že úvodní etapy budou tím jednodušším, co závodníky na letošním Dakaru čeká, tak se můžeme jen domýšlet, co máme ještě před sebou. V bivaku jedou od první noci centrály a mechanici usilovně spravují to, co během dne nevydrží. Druhá etapa znamenala pro některé české týmy nemalé problémy. Aleš Loprais figuroval ještě na druhém CP na průběžném druhém až třetím místě, aby padesát kilometrů před cílem zůstal stát, poté co se mu při akceleraci v hlubokém písku rozsypala spojka. Když už se posádka téměř smířila s tím, že pojede domů, tak se zjevil asistenční kamion českého týmu Offroadsport.cz Miroslava Zapletala a Tatru dovlekl alespoň do cíle rychlostní zkoušky, kde už čekala asistence Loprais týmu. "Chtěl bych klukům opravdu a upřímně poděkovat," prohlásil v cíli Aleše Loprais. Tomáš Tomeček při pokusu objet zcela zablokovanou trať obrátil svou Tatru dokonce na bok, ale jeho brazilský týmový kolega André de Azevedo jej během deseti minut vrátil zpět do akce. Marek Spáčil i Martin Macík doplatili na svou startovní pozici, když strávili dlouhé desítky kilometrů v prachu za pomalejšími vozy. U Lopraisů se celou noc opravovalo a pět minut před startem třetí etapy hlásili mechanici hotovo. Aleše v třetí etapě postihly další problémy, když nouzově opravená spojka nefungovala zcela optimálně. Únik vody samovolně vzniklým otvorem v chladiči znamenal téměř odstoupení. Tatra se však nakonec s vypětím všech sil dovlekla k brodu, kde došlo k doplnění čtyřiceti litrů vody do prakticky prázdného chladícího systému. Trhlinu se podařilo zázračně ucpat, poté co posádka na radu místních odborníků nasypala do chladiče rozemletou směs zvířecího exkrementu. "Moc španělsky nerozumíme, ale i tak jsme pochopili, že je to z něčeho velkého a silného. Neměli jsme co ztratit, tak jsme to zkusili a ono to vyšlo," uvedl Aleš Loprais exkluzivně pro Lidové noviny. "I takový dokáže být Dakar."

Neuquen 6. ledna

Jestliže včera v Jacobacci spadly večer teploty pod deset stupňů, dnes sluníčko pořádně topilo a ještě tak ztížilo náročnou čtvrtou etapu. Zatímco tovární týmy v kategoriích auto i moto jedou svou vlastní ligu, na druhém pólu výsledkových listin dochází k výraznému úbytku počtu účastníků a to nás teprve ty opravdu náročné etapy čekají. Dneškem skončil Dakar pro Ivo Kaštana, který se vstříc výzvám Jižní Ameriky vydal na maličkém motocyklu zvaném pitbike. "Byl to můj devátý a poslední Dakar," prohlásil již v bivaku spokojeně vypadající motorkář. Nedobře dnes dopadl i další český biker Dušan Randýsek, který v rychlostní zkoušce havaroval a skončil po převozu helikoptérou v nemocnici se zlomenou rukou dalšími zraněními. Projíždějící čtyřnásobný dakarský šampión Josef Macháček jako první na místě nehody kolegiálně zastavil a o svého týmového parťáka se postaral a přitom si ani na Iritracku neodmáčkl strávený čas, který by mohl v cíli reklamovat. Technické problémy postihly rovněž truckera Martina Macíka, který v době odeslání tohoto článku ještě nedorazil do bivaku. Nepříjemná patálie postihle včera Tatru Tomáše Tomečka, resp. její přední okno. Po střetu s ptákem musela posádka sklo vykopnout a pokračovat dále jen s ala lyžařskými brýlemi. Zajímá Vás, jak oslovuje Viktor Chytka svého spolujezdce, poslance a pražského radního v jedné osobě Jiřího Janečka? "Řikám mu prostě úředníku," sdělil mi tajně Viktor. Přesun do bivaku v Neuquenu dal tentokrát řádně zabrat i novinářům a organizátorům. Kdo neměl pohon 4x4 ten dříve nebo později uvázl v hlubokém měkkém prachu. Posádka press caru Loprais Tatra Teamu pod taktovkou Karla Lopraise dvě hodiny vyprošťovala skupinu českých a slovenských výletníků, kteří se vydali v minibusu do opravdu těžkého terénu. "Nezkušenost může v neznámém terénu dostat kohokoliv do opravdu svízelné situace," uvedl exkluzivně pro Lidové noviny Karel Loprais. "Do terénu patří terénní auto, ale lidé si musí pomáhat, tím spíše když jsou to krajané." 

www.loprais.cz