De Rooy vyráží na Dakar 2012 v nejsilnější sestavě v historii a po letech opět s továrním týmem
De Rooy vyráží na Dakar 2012 v nejsilnější sestavě v historii a po letech opět s továrním týmem
Stalo se axiomem kategorie kamionů, že z vítězství se raduje modrý tým z Tatarstánu – ostatně od posledního velkého triumfu Karla Lopraise před 11 lety (ano, tak dlouho!) se hegemonii Kamazu podařilo prolomit jen Hansi Staceymu v roce 2007. Tým de Rooy byl od roku 2002 vždy u toho a téměř pokaždé, s různou mírou štěstí, které bylo vždy vrtkavé, byl tím subjektem, který Rusům boj o čelo znepříjemňoval. Dnes je na prahu nové etapy svého fungování a pro velký úspěch v Jižní Americe snad ani nemohl udělat více: má velkorysé zázemí s 37 lidmi, špičkovou techniku, pětici elitních a velmi zkušených pilotů, zcela nový typ vozu, tovární podporu a tradiční odhodlání.
Nevypadalo to dobře s další závodní kariérou Gerarda de Rooye, když si ošklivě zranil záda při kolizi na Silk Way Rally 2009 a vynechal i následný Dakar, na němž ho v kabině kamionu Iveco zastoupil Jo Adua. Vloni už de Rooy startoval i s trojicí nových kamionů, ale už po 70 kilometrech první etapy se potíže se zády vrátily. Gerard, který se před dvěma lety oženil a má už dvě dcery, mezitím tvrdě pracoval na svém zotavení, dokonce absolvoval i zvláštní procedury u lékařů týmu Kamaz a tvrdí, že je fit. Novinek je ale u týmu víc než dost.
Tou první je stavba nového kapotového speciálu. Iveco Powerstar "Torpedo" je vlastně stavebnicí, která na podvozku dosavadního Trakkeru s motorem Cursor 13 o výkonu 840 koní a nejvyšším točivém momentu 3600 Nm postavila doprostřed vozu kabinu z vozu Eurocargo, kapotu z australského typu Powerstar a jednoduchou plachtovou konstrukci nástavby. Výsledkem je rychlý, ryze účelový speciál (na krásu si u de Rooyů nehráli) s ideálním rozložením hmotnosti na obě nápravy. Gerard de Rooy ho důkladně otestoval na říjnové Rallye Oilibya Maroc, na níž skončil díky navigační chybě druhý, ale vozidlo se plně osvědčilo a záda vydržela.
Novinka druhá: návrat ztraceného synovce. Naposledy v roce 2004 startoval Hans Stacey, synovec Jana de Rooye, na Dakaru spolu s příbuznými, tenkrát debutoval s vozem DAF. Později čtyřikrát za sebou zastupoval nový tým pod vlajkou MANu a po odchodu v roce 2009 to už vypadalo, že jej na Dakaru nikdy neuvidíme. Nestalo se a vítěz Dakaru 2007, CER 2008, Transorientae 2008 je zpět, u týmu, z něhož dříve vyšel. Stacey při comebacku na Silk Way Rally v červenci naznačil, že závodit rozhodně nezapomněl a na Dakaru bude patřit k velkým favoritům.
Novinka třetí: sponzoři a tovární podpora. De Rooy se zbavil tradiční oranžové barvy, kterou používal po odchodu tabákové značky Gauloises od roku 2008, a převlékl se do sponzorských barev velkého malajského Petronasu, který zároveň vlastní značku italských olejů Selenia, jež historicky spolupracuje s koncernem Fiat, do nějž patří i Iveco. To zároveň, po letech, kdy tým táhl přípravu motorů i vozidel sám ve spolupráci s lokálním zastoupením Iveco Schouten, zajistilo týmu tovární podporu a za volant se pod jeho křídly vrací dvojnásobný mistr světa v rallye Miki Biasion. V rámci tréninku dokázal vyhrát říjnovou marockou rallye a ukázal, jak moc se s ním v boji o čelo bude muset počítat. Vedle sebe bude mít zkušeného navigátora Georgia Albiera, jenž dovedl k triumfům na Rallye do Kapského Města i Pekingu Francesca Perliniho.
Trojici favoritů doplňují zkušený Španěl Pep Vila Roca a Francouz Joseph Adua, který jako jediný má k dispozici "jedničkovou" evoluci Trakkeru, zatímco Stacey, Biasion i Vila jedou evoluci Evo 2. Vozy, poháněné motorem Iveco Cursor 13 a nesoucí kabinu Iveco EuroCargo, jsou jinak v podstatě stavebnicemi různých dílů, které tvořily koncepční základ de Rooyových vozů už pod značkami DAF i Ginaf.
"Když se podívám na posledních pár let, nebylo to pro mě jednoduché rozhodnutí odejít, ale jednou to přijít muselo," říká Jan de Rooy,"jsem rád, že se Gerard týmu tak dobře ujal a dokáže jej vést. Příprava vozidel tak proběhla podle plánu a všechna auta jsme dostavěli v předstihu. Nakonec mě Gerard požádal, abych na Dakaru tahal opratě týmu. Vzal jsem si k sobě Huga Duisterse, který bude mou pravou rukou, a souhlasil jsem, i když moje srdce patří Africe a opravdu nejsem nadšený z dlouhých leteckých přesunů do Jižní Ameriky."
Tým bude mít na Dakaru velkorysé zázemí. Pět závodních trucků bude v bivaku jistit obří servisní kamion Iveco 8x8, dva úplně nové trucky Iveco 6x6 (mimochodem, oba bez ochranného rámu, s dálkovými kabinami a na silničních podvozcích s dvojmontáží – tak daleko se dostal Dakar v dnešní době, inu doprovody přejíždějí po asfaltu). Nejen to, tým doprovází ještě servisní kamion Iveco 4x4, dále mikrobus Iveco Daily s pěticí mechaniků a nakonec v doprovodném džípu Jan de Rooy, Hugo Duisters a s nimi i týmový lékař a fyzioterapeut. Jak vidno, Holanďané neponechávají nic náhodě.
Takže jediným otazníkem, který zbývá, je: bude to všechno stačit na omlazenou sbornou s poslední evolucí Kamazu? De Rooyové stěží mohli pro úspěch udělat více a v boji o hrstku dakarských vavřínů které visí proklatě vysoko, navíc nebudou sami. I Kamazů totiž na Dakar vyráží pět a jen o jednoho méně je ambiciózních trucků krajanského týmu Veka MAN. A mezi těmi všemi chce ještě míchat kartami nosatý žlutočerný vlčák z Frenštátu, namlsaný nečekaným letním úspěchem v lůně Kamazově...
Jiří Vintr
související foto:
