Vyhledávání

Hedvábná stezka 2009 pokračuje. Zítra se závod zase vrací do Turkmenbashi

VII. etapa – Turkmenbashi – Balkanabad

Al Attiyah vyhrál po delší době etapu a upevňuje vedení před Sainzem, Miller s De Villiersem nestíhají jejich tempu. Na Misikova se dotírá nenápadně jedoucí Kuznětsov… Janeček včera nestihl časový limit a dostal penalizaci… Čagin se vrací do hry, opět vyhrál etapu, Aleš Loprais zpátky na třetí místo a Macík drží „šťastnou“ sedmičku…
Dnešní etapa do Balkanabádu byla jednou z těch „odpočinkových“. I když měřila 417 km a ostrých z toho bylo hned 345 km, vedla převážně po rychlých pistách a písečných cestách zdejších planin.

Průměrná rychlost vítězného Nasser Al Attiyaha se pohybovala okolo 100 km/h, což svědčí o jejím profilu. Nasser dojel Carlose Sainze a ještě mu minutku nadělil. Vypadá to, že pětiminutový náskok by mu mohl před posledními dvěma dny stačit, ale protože jsou před námi duny, tak nemá zatím nikdo nic jisté… Miller ani De Villiers vražednému tempu Katařana a Španěla prostě nestačí a po necelém týdnu závodění se pomalu i mezi první čtyřkou začínají objevovat rozdíly. Miller ztrácí 22 a De Villiers dokonce téměř 29 minut. Ale opět je třeba říci, že Karakum může hodně zamíchat zdánlivě rozdané karty…

Svou nenápadnou a zatím celkem bezproblémovou jízdou se dostal na šesté místo absolutně Ilja Kuznětsov, který používá velmi podobnou techniku jako náš Mirek Zapletal, jen jestě ve starší karosérii Mitsubishi L200. Auto které v továrních službách využívala naposledy Andrea Mayerová, tak ukazuje, že ještě nepatří do starého železa. Po několika výpadcích se do desítky vrátil i jeho týmový kolega Alexej Berkut, který taktéž používá ex-tovární techniku Mitsubishi. Jeho Pajero Evolution MPR12 dojelo dnes na osmé pozici a celkově drží 9. místo.

Ruslan Misikov na Nissanu Navara, který pochází z dílen v Jihoafrické republice dosáhl dnes na 10. místo, ale zatím bez problémů drží to pověstné páté místo za továrním kvartetem! Má tak největší šanci získat tučnou finanční odměnu pro prvního privátního jezdce. Před Iljou Kuznětsovem má náskok 36 minut. Dalším týmem který se svou vyrovnanou jízdou dostal bez problémů, pomalu ale jistě, do první desítky je Riga Raid Team. Jejich vozy OSCar první i druhé generace jsou spolehlivé a jak Vanagas, tak Saukans jsou zkušenými piloty. Zatímco Vanagas hájí barvy Litvy, Saukans je přímo z lotyšské metropole – z Rigy. I přesto, že nedosáhli výraznějších umístění v jednotlivých etapách okupují sedmé a osmé místo absolutně.

Jirka Janeček stále jede! Včera se hodně trápil v dunách na začátku rychlostní zkoušky, když zde udělal defekt a v jemném písku se mu nedařilo kolo vyměnit. Připojili se i další komplikace s ohnutým zvedákem, rozbitou stahovačkou na pravém okně, konektorem od GPS, ale se vším se posádka poprala statečně. Poté co se konečně po dlouhých hodinách z dun vyhrabal, zastavili jej organizátoři a začali se radit, jestli účastníky ještě pustí dál po trati. To sice nakonec po 45minutové diskuzi udělali, ale i díky tomu bohužel posádka Czech Dakar Teamu nestihla časový limit a dostala plný čas s penalizací. Naštěstí si pohoršili jen o jedno místo. Po šestém dni tak figurovali na 23. pozici v celkové klasifikaci, neboť i řada dalších posádek nestihla limit a obdržela tříhodinovou penalizaci. Dnes se vydali na trať jako jedni z posledních. Rychle se dostali do tempa a na CP1 projeli jako dvaadvacáté nejrychlejší auto. Pak ale přišly další technické problémy a navigační chyby. Trať sice byla rychlá, ale nebezpečná. V době poslání této zprávy ještě česká posádka neprojela cílem a tak čekáme na její dojezd.

Vladimír Čagin na Kamazu opět vyhrál etapu, ale dnes se ho statečně držel kolega z „juniorky“ Eduard Nikolajev, který zaostal jen o šest minut za ním. Stále vedoucí Firdaus Kabirov dojel třetí a bezpečně o 52 minut vede celkově před mladým Gerardem De Rooyem. Za ním je na třetím místě absolutně náš Aleš Loprais, který dnes dojel čtvrtý a stál na De Rooye více jak čtvrthodiny. Opět se tedy dostal v celkovém hodnocení před Mardeeva, který jede spíše takovou „velmi rychlou asistenci“ pro Čagina a Kabirova. Mechanici včera pracovali na autě Aleše Lopraise dlouho do večera, neboť se měnilo ložisko v pravém předním kole, kde zlobilo i dofukování a gufero zadržující olej. Také se svařovalo, neboť se musela na čisto odstranit závada, která Aleše zdržela včera v etapě 40 minut.

Bohužel se závada opakovala. V tu chvíli Aleš vedl, ale díky rychlému „zafixování“ servopumpy ztratila posádka „jen“ 17 minut v cíli, ale škoda – mohlo to být zas o kus lepší a minimálně se mohl Aleš více přiblížit k druhému Gerardu De Rooyovi. Díky dnešnímu výkonu se před Mardeeva na čtvrté místo dostal i mladý Nikolajev, který ztrácí na Lopraise patnáct minut. Martin Macík ještě večer rozptýlil obavy o motor, když pravděpodobně přišli na to, co vyhazovalo jejich měrku oleje z motoru! Nejednalo se o tlak v něm, ale o uvolněný kabel pod kabinou, které vždy přesně spadl pod měrku a klepáním v terénu ji pomalu, ale jistě povytahoval nahoru. Závada opravdu kuriózní i o to, že pokud by měrka nepovolila a naopak poškodila kabeláž, mohl by se Macíkův vůz zastavit úplně, neboť se jednalo o dráty k jednotce motoru!

Dnes dojel Martin Macík bez větších problémů na šestém místě a drží stále sedmou pozici za Čaginem, který se přes něj včera přehnal jako vítr i přes tříhodinovou ztrátu způsobenou opravou závěru předního kola. Nicméně útoku zezadu se příliš obávat nemusí, neboť náskok před osmým Mekhtievem na MANu má 1 hod. 45 min. Podium tak dnes patřilo opět třem Kamazům, které jasně chtějí dokázat kdo je na tého rallye pánem. V celkových výsledcích to však díky De Rooyovi a Lopraisovi však tak jednoznačné není.

Zítra se závod zase vrací do Turkmenbashi. Etapa tedy bude podobná té dnešní, kdy speciál bude jen o 15 km delší, o celkové délce 360 km. Turkmenistán s rozlohou 488tis. km² a s počtem obyvatel lehce přes šest miliónů patří mezi státy s velmi malou osídleností na kilometr čtvereční. Určitě je to dáno tím, že téměř 80% jeho rozlohy pokrývá poušť Karakum, která příliš prostoru pro život nedává. Turkmenistán však oplývá jednou z největších zásob zemního plynu na Světě.

Od roku 1991, kdy získal zpět autonomii, navázal zpět diplomatické styky s více jak 120 zeměmi na všech kontinentech. Lidé zde jsou velmi vstřícní a srdeční a jejich historie se datuje více jak 5000 let zpátky. Turkmeni jsou velmi pyšní na své tradiční plemeno koní Akhal-Teke. Jeho siluetu mají dokonce i ve státním znaku. Koně z nebes – jak je místní nazývají, mají staletou tradici a patří mezi vyhledávaná a velmi ceněná plemena všude na Světě.

 

A ještě aktuální novinky:

 Gerard DeRooy se zdržel půl hodiny v solisku, když opustil trať jen o dva metry a hned mu pohltilo zrádné bahno pravou stranu vozu, pomoc se dostavila v podobě české posádky kamiónu Liaz, který jej vytáhl a poté pokračovali dál… 

Posádka českého týmu Czech Dakar Team Janeček – Kunovský má 60 km před cílem dnešní etapy problémy s převodovkou na své Toyotě Land Cruiser 120. Nyní je na cestě pomoc, ale už v tuto chvíli je jasné, že se opět propadnou v průběžném pořadí závodu… doufejme, že se podaří vůz zprovoznit  tak, aby zítra opět stáli na startu.



Přeji pekny podvečer.



Míla Janáček

Czech Dakar Team

 

Vaše komentáře

Bookmark and Share

MOTORA - autodíly za nejlepší cenu