Rozhovor s Mirkem Zapletalem. O Dakarech i letošní sezóně

Po patnácti měsících rekonvalescence se v březnu vrátil pilot Offroadsportu za volant a navázal tam, kde přestal. Při premiéře v seriálu světového poháru Cross Country Rallies skončil se spolujezdcem Tomášem Ouředníčkem čtvrtý.

 

Na zkoušku jsme si naplánovali dva závody a řekl jsem si, že když to nepůjde a budu mít jakýkoliv zdravotní problém nebo psychický blok, tak nebudu dál závodit. Protože zdraví je na prvním místě a bez něj se závodit nedá. Začali jsme dvoudenním závodem Italian Baja, navíc s novým autem BMW X3a dojeli jsme čtvrtí s tím, že se žádný problém neobjevil.

 

Sám jsem byl zvědavý, jak se s tím organismus popere, ale bohužel pro nás trval závod jen tři dny, pak jsme museli odstoupit pro poruchu motoru. Ale i když jsem seděl v autě šest hodin, tak jsem žádné fyzické problémy neměl. Mohl jsem si tedy říct, že víc než rok rehabilitace se vyplatil a tělo jsem dostal do kondice, v jaké bylo před úrazem. Bylo to dobré, mohli jsme se začít víc soustředit na samotné závody spíše než na obavy, jestli mi to půjde, nebo psychický a fyzický blok.

 

Byla to spíš výzva, chtěli jsme si to vyzkoušet. Před nehodou jsme měli docela dobré výsledky, ale dva tři roky jsme se soustředili jen na samotné Baje a z mistrovství světa jsem jel jen závod v Portugalsku. Pro letošní rok byly navíc sloučené závody Baja a světový pohár do jednoho, takže jsme ani neměli na výběr. Byl to i můj sen skončit na nějakém hodně pěkném místě, proto jsem si pořídil i druhé auto BMW X3 a začali jsme bojovat.

 

V Maďarsku jsme sahali po prvním místě, ale proklouzlo nám mezi prsty. Tam jsme byli historicky nejblíž tomu, že by se nám podařilo závod vyhrát. V poslední rychlostní zkoušce jsme spadli na třetí místo, ale zaplaťpánbůh za to, že jsme skončili na bedně. Tehdy se začala rýsovat šance na třetí místo celkově, ale pak přišel závod v Egyptě, kdy na nás za dunou skočil Rumun Costel Casuneanu, a bylo po nadějích. Jsme tedy tam, kde jsme se celý rok pohybovali, a když člověk vůbec netušil, že bude závodit, tak být čtvrtý ve světovém poháru je super.

 

Když se na to dívám, tak na to nevzpomínám v dobrém. Byla to taková věc, kterou jsem vůbec nemohl ovlivnit, ale hned jsem věděl, že nemůžeme jet dál. Fyzicky jsme nebyli ohroženi, ale mohlo to dopadnout i jinak. Kdyby skočil o kousek jinde do auta, tak by to mohlo být tragické. Ale to špatné je lepší vymazat, i když je škoda, že nám to zkazilo dvě věci - možnost bojovat o lepší než čtvrté místo a účast na Dakaru. Logickým vyústěním světového poháru měl být Dakar, ale rozsah poškození je příliš velký. To mě mrzí, ale v životě je všechno zlé na něco dobré.

 

Mám možnost jet s dalšími dvěma auty, ale je to tak specifický závod, chce přípravu a technika musí být A1, jinak je to hazard s penězi. Když chce člověk dojet do cíle šest tisíc kilometrů rychlostních zkoušek, tak to nemůže být s kompromisy. Kdysi mi řekl, tuším, Pepa Macháček, že jet na Dakar a myslet si, že to nějak dopadne, je hloupost. Dakar neodpouští a člověk musí být připravený na všechno, a ani tak nemá jisté, že se dostane do cíle. Takže abych narychlo improvizoval, vzal si nějaké auto a skončil ve druhé etapě, je blbost. Letos jsem si vyzkoušel Silk Way Rally a utvrdilo mě to v tom, že maratonský závod není možné podcenit v žádné položce. Mně odešel na začátku motor a bylo to tím, že nebyl odzkoušený.

 

Škoda to je. Měl jsem domluvené s BMW, že by mi pomohli v průběhu závodu s čímkoliv, protože tam budou mít osm totožných aut. Ale musím se sklonit nad osudem a říct si, že kdybych teď bojoval, bylo by to kontraproduktivní. Teď se ale objevila alternativa, podepsali jsme smlouvu na zajištění podpory závodním kamionem pro dvě auta, která jsme prodali do Polska.

 

Už jsem si kdysi kamion vyzkoušel na Trans Orientale z Petrohradu do Číny a dojeli jsme osmí. Teď sice pojedeme po trati jako závodní kamion, ale jen jako rychlá asistence pro dvě Mitsubishi Pajero. Pojedou v týmu Caroline a jedno bude řídit Adam Malysz. Nám ale nepůjde o pořadí, jen si to vyzkouším, abych se ujistil, že osobní auto je pro mě úplně jiná dimenze.

 

Je to čistě závodní auto s designem Hummeru. Vzhled auta je záležitost image, ale co se týká techniky, tak je ryze závodní. Momentálně používáme motor Toyota V6 s objemem čtyři litry. Je to ryzí závodní speciál, trubková konstrukce vybudovaná od první trubky až po poslední laminát za účelem závodního auta. První prototyp jsme začali dělat v roce 2007, vyjeli jsme s ním poprvé v roce 2008, a teď už je ve stadiu, že s ním Zdeněk Pořízek letos dojel ve světovém poháru šestý v Itálii a pátý na Hungarian Baja. Na Silk Way s ním Josef Pelc dojel ve druhé desítce.

 

Na vývoji pracuje malý tým s omezenými prostředky, ale cílem by měl být start na Dakaru. Příští rok by měla být připravená čtyři auta a počítám, že s nimi pojedu seriál mistrovství světa. Letošní BMW X3 ještě využiju na některé závody, ale hodně bych se chtěl na H3 Evo prezentovat.

 

zdroj: http://www.offroadsport.cz

Viz zde