Aleš Loprais musí vyřizovat tisíce vzkazů fanoušků, rozhovor

Rozhovor s Alešem Lopraisem

Jak hodnotíš letošní Dakar?
Velice pozitivně, neustále se mi vybavují jednotlivé momenty soutěže. Je to velké dobrodružství, které výrazně ovlivňuje můj život. Ohlasy byly skvělé, průběh byl velmi pěkný a jsem na celý náš privátní rodinný tým hrdý.

V čem zejména byl náročnější a co na trase trápilo nejvíc vaši posádku?
Dunová pole se vyskytovala častěji než dříve. Průjezdní kontrolní body byly umístěny až na samotných vrcholcích strmých dun, což byl někdy silný adrenalin dunu doslova přeskočit. Kromě běžných zdravotních komplikací jako je bolest krční páteře, zad a mého pravého lokte to bylo snad až jen to turbo :)
Které pasáže seděly tatře a které naopak kamazům a proč?
Seděly nám standartně těžké technické pasáže, vyschlá řečiště a trialové úseky. Kamazům, díky jejich koncepci pevných náprav naopak seděly rychlé speedové planiny a pisty, kde má jejich vozidlo lepší adhezi a rovněž lepší kroutící moment.

Stačíš se během etapy trochu „kochat“ přírodou a co tě letos na trase nejvíce zaujalo?
Rád bych, ale není na to moc prostoru. Ve třetí etapě mne ale zaujal jeden doslova rudý kaňon dlouhý cca 5km, kterým jsme projížděli. Doslova jsme projeli středem hory. Bylo tam místo sotva na jeden kamion. Hned jsem si vzpomněl na indiány a pro mě „ nesmrtelného “ Vinnetoua.
Jaká byla vaše taktika poprat se s kamazy o přední příčky?
Taktika s jedním vozem proti 6 Kamazům v podstatě nejde ani nastavit. Jeli jsme co to jen šlo a na co jsme měli vstříc štěstí, bez kterého to na Dakaru prostě nejde.

Velice rychle vykrystalizoval boj Kamaz versus Loprais. Jak si vysvětluješ, že jsi s nimi jako jediný dokázal držet krok?
Hodně jsem trénoval, moc jsem chtěl a věřil a také hlavně díky našim klukům v týmu jsem měl dobře připravené auto, které prozatím sice stále není na úrovni WRCčka Kamazu, ale rychle se jim přibližujeme.

Držel vám palce celý motoristický svět. Říkal jsi, že vám pomáhali soupeři. Můžeš přiblížit kdo a jak konkrétně?
Bylo to velmi milé zjištění. Chodili za mnou nejen manažeři ostatních týmů, ale i jednotliví jezdci což jsem opravdu nečekal. Tým Nizozemce De Rooye nám nabídl svého fyzioterapeuta a másera. Tým Veka MAN nám nabídl asistenční pomoc v případě příme potřeby na trati.
Podle informací pořadatele soutěže se za nás před zasednutím jury postavily všechny oslovené týmu kromě jediného. Netřeba jej zmiňovat, je zřejmé kdo se nás bál nejvíce :)

Jak probíhalo jednání o diskvalifikaci. Mnozí za vás orodovali, ale pořadatelé byli neoblomní. Přestože si museli jasně uvědomovat, že v okamžiku vaší diskvalifikaci už to bude dost nuda, sólo pro kamazy.
Jak jsem již zmínil, jury zasedla večer po dojezdu naší etapy, údajně se k tomu vyjadřovaly všechny přední týmy. Podpora byla ze všech stran kromě jediné. To je Dakar, musíme to akceptovat a zkusit štěstí znovu..

Před startem se hovořilo o jasné dominanci ruského týmu, že se s nimi nemůže nikdo měřit. Jaký na to máš názor ty?
Nevěřím tomu a proto to zkouším, Kamaz podle mého názoru porazitelný je. Velký vliv má samozřejmě rozpočet a s tím spojená technika. My jsme ale za posledních 5 let udělali velký kus vpřed a chceme jít dál.

Váš rozpočet byl zlomkem Kamaz. Kolik vlastně stál Dakar vás a kolik Kamaz. A můžeš přiblížit, popsat, zázemí Kamaz. Jakou měli podporu, co se u nich dělo večer a co dělají večer jeho jezdci?
Náš rozpočet je 0,5 % ruského týmu podporovaného samotným Putinem. Použiji terminologii F1. My jsme zázemím na úrovni týmu Virgin Racing, Kamaz je jako tým Ferrari spojený s McLarenem dohromady. Ale i tak já tvrdím, že máme šanci, jelikož tohle je právě a jen možné pouze na DAKARU.

Jel Kamaz vysloveně na Čagina, aby získal rekordní sedmé vítězství a tím se odpoutal od tvého strýce Karla? Měl by vůbec dovoleno vyhrát třeba Kabirova, nebo by ho takticky zadrželi? Týmová strategie je u Kamazu známým faktem, je to velký tým s jasnou režií. Čagin je jednička a Kabirov dvojka. Ale i tak to nemá Kabirov špatné, protože oni mají ještě trojku, čtverku i pětku :)

Celá kategorie kamionů touží po porážce Kamaz. Ale jak na to? Několik českých posádek startuje s vozy Tatra. Nakolik je utopistická myšlenka vytvořit jeden velký tým Tatra podobně jako Kamaz a jet s tovární podporou?
Začnu tím posledním, tovární podpora – tato zásadní otázka je na TATRU.
Ten zbytek bez tovární podpory je o finančních možnostech jednotlivých týmů skloubených s testováním a talentem pilotů a kompletních posádek. Dlohodobý proces, který se nedá zvládnout za rok ani za tři. Věřím ale, že se blýská na lepší časy.

Pojedete s vozem vycházejícím z Jamalu? V jaké fázi je jeho příprava?
2 vozy přestavujeme do současného provedení roku 2011. Navíc stavíme speciál nové koncepce, vyjet bychom chtěli na apríla :)

Nakolik vás vlastně podporuje továrna Tatra. Myslím, že to asi horentní částka není, což mi připadá krátkozraké, když jí děláte takové jméno?
S Tatrou máme dobré vztahy, ale finančně nás v současné době nepodporuje. Spolupracujeme na bázi technické podpory při vývoji komponentů. Stále více komponentů již ale vyvíjeme v našich dílnách.

Jak se vlastně jako pilot na Dakar připravuješ kromě testování?
Mám rád přírodu a outdoorové aktivity. Lyže, běžky, mtb, tenis, plavání a v neposlední řadě taktéž fitness. Nejlepším tréninkem je ale právě to testování, to je prioritou.

Co během roku děláš, když zrovna nesedíš za soutěžním volantem?
Mákáme na Dakaru, vývoji komponentů, testování, logistice týmu pro jednotlivé testy a soutěže, jednání s partnery, promo akce týmu apod...
Živíme se jako autorizovaní dealeři společnosti TATRA čili prodejem aut, náhradních dílů a servis. Zkrátka vše kolem Tater. Mimo jiné vyrábíme energy drinky 69 a Loprais drink pro řidiče a truckery, který rovněž testujeme během dlouhých dakarských soutěží.

Stále preferuješ Jižní Ameriku a proč? Neláká tě přece jen zase Afrika. A co říkáš tomu, že by se měla trasa příštího ročníku protáhnout do Peru a hovoří se také o Brazílii. Zdá se, že v Jižní Americe je o Dakar obrovský zájem. Jenže pro vás to znamená shánět mnohem víc peněz.
Život prochází změnami a to se týká i toho dakarského. Z bezpečnostních důvodů se přemístil do Jižní Ameriky a to je myslím dobře. Neztratil nic z obtížnosti ani atraktivity a navíc získal nové americké fanoušky, ale hlavně přežil a to je důležité. Do Peru a Brazílie se již moc těším, ještě jsem tyto země nenavštívil a je to pro mě vždy velká výzva. Navíc fanoušci v Jižní Americe jsou doslova hladoví po Dakaru.

Existuje vůbec ještě šance, že by se Dakar do Afriky vrátil?
Šance ano, ale stále se zmenšuje, bohužel je Afrika méně bezpečná a to je fakt, na kterém se v brzké době nic nezmění. Neustále sledujeme politické dění v tamnějších lokalitách a to i z toho důvodu, že jsme tam jezdili testovat, bohužel i to nás teď míjí viz události v Tunisu. Mám k Africe extrémní citové pouto spojené nejen s mým prvním vítězstvím v dakarské etapě. Nicméně Afrika se nám pro určitou dobu uzavřela.

Co vás čeká v tomto roce, než opět zamíříte do Jižní Ameriky?
Odpovědět všem fanouškům na jejich vzkazy po Dakaru. Je téměř měsíc po Dakaru a já jsem to ještě nestihnul. Je jich opravdu tisíce, což je krásné, ale chceme odpovědět všem, tak to jde poctivě ale pomalu. Následně transport techniky. Repase všech strojů. Stavba nového kamionu, testy, účast na dalším podniku dakarské série Silk Way Rallye v Rusku a v neposlední řadě vydělávání peněz tak ať se můžeme opět důstojně zúčastnit velkého. Dakaru.

Zdroj : www.loprais.cz a Martin Březina, Truck Magazín

celý článek zde

video posádky z Dakaru 2011 zde