Dakar 2012: Druhá výměna spojky u Tatry česko brazilské posádka šla podstatně rychleji

Druhá spojka

Vážení přátelé dakaru a našeho týmu,

na úvod své dnešní zprávy začnu otázkou: Víte, co je úžasného na tom, když na dakaru měníte v bivaku ve Fiambale u závodní tatry spojku? No přece to, že když to děláte v Arequipě o několik dní později ještě jednou, už víte, jak na to, a netrvá vám to osm hodin, ale necelých pět…

Tímto krátkým úvodem jsem chtěl naznačit, čím jsme se včera v noci bavili, a že se letos i nadále nenudíme. Po etapě do Aricy, která se nám myslím docela povedla, přišla etapa do Arequipy, opět rozdělená do dvou částí přejezdem po silnici. První polovina nám sedla, byla dost technická, plná zatáček a úzkých rozbitých stezek, které jednak André umí jezdit, ale také se v těchto terénech smazává náš handicap slabšího motoru oproti soupeřům. Asi v polovině etapy se mě André najednou zeptal, jestli nedohušťuju kola, že mu jde tíž mačkat spojka. Jenže já jsem žádný vzduch zrovna nepotřeboval… Říkal jsem si, že se snad uvolnila hadice na posilovači spojky, a to bylo taky tak to jediné, co jsem stihl v přejezdu zkontrolovat. Jenže hadice byly v pořádku a spojka šla ztuha dál, takže jsme po etapě spěchali do bivaku.

Po prohlídce padla jasná diagnóza – přítlačná talířová pružina se musí vyměnit. Protože jsme ráno startovali už po páté hodině, pustili jsme se s Petrem Vodákem a Tomem Fajmanem hned do práce a jak jsem psal v úvodu, šlo nám to daleko rychleji. Problém však byl jinde – neměli jsme novou pružinu, jen starou, použitou. Tady však zafungovala týmová solidarita a lamelu nám půjčili kluci z Loprais týmu. Tímto jim takto veřejně děkujeme. Ve tři hodiny ráno jsme byli hotovi a já jsem alespoň na dvě hodiny zalezl do spacáku ke krátkému odpočinku, protože v pět hodin už jsme zase vyjížděli do dlouhé spojovačky. Tomáš s Petrem si luxus odpočinku o mnoho déle neužívali – už v sedm hodin je budil mechanik týmové motorky, že musí vyrazit, aby byli tady v bivaku co nejdřív.

Dnešní etapa byla byla poměrně rychlá a tím, že se jela většinou v písku, tak i šetrná k autu. Až ke konci přišlo asi 30 kilometrů dunových polí, ale i ty se nám podařilo projet bez problémů. Takže nejen, že jsme dosáhli poměrně dobrého etapového umístění, ale na autě je dnes potřeba udělat pouze údržbu. Na té už pracují kluci a já si dopřávám luxus odpočinku v podobě psaní této zprávy.

Zítra nás čeká poslední těžká etapa. Podle všeho se budeme muset poprat s měkkými dunami, pořadatelé si nás evidentně vychutnají až do konce.

Z prašného bivaku v Nasce vás všechny zdraví.

Míra Martinec, LRT, 13.1.2011

Fotogalerie

Dakar 2012 a mechanici Andre de Azeveda v akci

v závěru Dakaru, foto týmu LRT