Druhé zastavení nad spoluprací dvojice Karel Loprais a Josef Kalina. Roky s Pumou

Loprais+Kalina II.: roky s Pumou

Druhé zastavení nad spoluprací dvojice Karel Loprais a Josef Kalina strávíme u nejúspěšnějšího tatrováckého dakarského náčiní v historii…

Puma, jak byl původně tatrováky, poté všemi fandy nový závodní speciál nazýván, spatřila světlo světa v roce 1996. Pro Dakar 1997 ovšem nebyla hotova její homologace, a tak se její start o rok odložil. Mezitím prožil tatrovácký tým fiasko na Dakaru 1997, pro management týmu byl povolán externista, brněnský podnikatel Jan Čermák, který Josefu Kalinovi umožnil návrat k tatrováckému týmu. Protože na Dakaru spolu s tatrováky ve společném týmu startovali i motocyklisté Jaroslav Katriňák a Stanislav Zloch, ujal se Kalina role organizačního koordinátora, který se mezi etapami přesouval letecky a byl všem členům týmu k dispozici. Puma s Karlem Lopraisem za volantem při své první účasti ihned vyhrála.

1999: návrat slavné trojky

Trio Loprais, Stachura, Kalina je zpět! Po triumfálním dojezdu roku minulého se všechno zdálo být hladké, ale opak byl pravdou. Účast se rodila velmi těžce, a tak za věc nakonec vzal Milan Loprais v roli hlavního organizátora. V úsporném složení Puma vyjela i se slavnou trojicí do Dakaru sama, bez doprovodu, ve skromných prostorech vezla jen minimum náhradních dílů. Přitom Dakar 1999 byl pro fanoušky zábavný a byť byly kamiony obsazeny poněkud chudě, nabídl zajímavou podívanou, v při níž se v čele soutěže vystřídalo hned několik posádek. Kopřivnická trojice v cíli opět stanula na příčce nejvyšší, když v závodě nebyla rozhodně nejrychlejší, zato nejšťastnější a také nejefektivnější. Nevyrovnaný výkon Moskovskicha na Kamazu, který o vítězství přišel krátce před koncem po vlastní chybě (paradoxně týmový boss Jakubov i jeho následovník v roli prvního pilota Čagin s ním seděli v jedné kabině) umožnil Karlovi dokonale se chopit své role. Páté vítězství bylo doma.,

2001: srovnáni s Peterhanselem

Rok 2000 jsme přeskočili, byť Josef Kalina byl platným členem Tatra Marathon Teamu. Měl to být zajímavý ročník, vedený z dakaru k pyramidám v Gize jako první sportovní podnik magického roku 2000, ale hrozba teroristických útoků a zázračný pořadatelský logistický výkon, když přesunuli letecky celou rallye během pár dnů do Libye, znamenaly zkrácenou verzi soutěže, jejíž závěrečná pasáž byla obrovskou honbou o sekundy. Zatímco do Pumy na sedadlo navigátora usedl ke Karlu Lopraisovi Petr Gilar, Kalina četl tentokrát noty Bedřichovi Sklenovskému ve druhém autě, jež nakonec skončilo šesté, když Karel Loprais tentokrát k prvnímu místu těsně nedosprintoval.

9310
Před Dakarem 2001 si tým ještě s ex-poldováckým hasičákem „střihl“ druhým místem Desert Challenge na Arabském poloostrově. Do posádky závodní Pumy se Josef Kalina vrátil. Radka Stachuru, stiženého zdravotními peripetiemi, vystřídal Petr Hamerla. Závod, naposled vedený z Paříže do Dakaru, se pro Karlovu posádku odvíjel skvěle, s jedním zakolísáním v podobě prasklého chladiče ještě v Maroku. Počínaje druhou třetinou soutěže už byla rallye jednou spanilou jízdou Karla Lopraise. Soupěři tentokrát neměli štěstí a Karlovi tuto úlohu trochu ulehčili. Tatrováci deklasovali konkurenci hlavně v těžkých mauretánských etapách a v cíli brali znovu zlato, pro Karla už šesté. Loprais tak počet celkových vítězství srovnal s dosavadním rekordem motocyklového mága Stephana Peterhansela. Ještě na startu Dakaru 2004 v Clermont-Ferrand se při přejímkách Kalina s Peterhanselem špičkovali, kdo že vykročí k sedmému titulu, povedlo se to Francouzi.

Slavným vítězstvím končí léta s Pumou. Změna technických předpisů, zejména o poloze motoru, poslala Pumu do předčasného závodního důchodu, zato vydláždila cestu na Dakar novým tvářím a hlavně novým výrobcům, kteří se začali rychle dotahovat do špičky.

Jiří Vintr

www.loprais.cz

Fotogalerie

Aleš Loprais v cíli Dakaru 2007

foto archiv týmu