Nečekaně tvrdý začátek Africa Eco Race !

To nikdo nečekal

René Metge to říkal. Ne jednou. Zdůraznil to několikrát. Kdy? Copak si snad nepamatujeme? Na briefingu jezdců to zaznělo. Nejde zapomenout na důraz v jeho hlase, když říkal: „První etapa bude náročná.“ „Dejte si pozor prvních sto kilometrů“ „Jeďte opatrně“. „Cesta je hodně rozbitá.“ „Jsou zde nebezpečné seskoky do říčních koryt.“ „Mnohé jsou vidět až na poslední chvíli.“ „Čtěte pozorně itinerář.“ „Nepodceňujte značky nebezpečí.“ „V druhé polovině se charakter etapy změní.“ „Přijdou otevřené pláně a v mnoha křižujících stopách se dá lehce ztratit.“ „Když nebudete vědět, radši zastavte a rozhlédněte se.“ Varování byla vyřčena. Varování před těžkou etapou byla myšlena vážně.

Do bivaku přijíždíme po páté hodině odpoledne. Žádný závodník před námi ještě nepřijel. Ani jeden motorkář! Se zapadajícím sluncem přistávají helikoptéry. Neklamné znamení blížící se tmy. V bivaku začínají panovat obavy. Na západě sledujeme mizící červánky a teprve později za plné tmy přijíždí Jean-Luis Schlesser. Rychlostní zkouška musí být dnes extrémně náročná. Navzájem se uklidňujeme. Tomáš s Vojtou mají zkušenosti. Nejsou zde poprvé. Dojedou později, ale dojedou. Máme pravdu. Naštěstí máme pravdu!

Je devět hodin večer. V bivaku jsou, kromě asistenčních vozů, čtyři závodní automobily, pár motorkářů a před malou chvilkou přijela Elizabeth Jacinto a pár minut po ní Tomáš s Vojtou. Bez nadsázky bivak vypadá skoro opuštěně. Mechanici mají vše připravené. Elektrocentrály jsou slyšet, ale není jich v chodu tolik, co obvykle. A závodníci chybí. Většina z nich.

První reakce Toma a Vojty potvrzují naše domněnky. Extrémně náročná a technická etapa si vybírá svoji daň. Mnozí dnes asi ani nepřijedou. Mnozí asi přespí v poušti. V noci se dá jet jen velmi obtížně a je to velmi nebezpečné.

Ale popořádku. Dokumentovali jsme start do etapy a chtěli stihnout cíl. Start byl umístěn na typicky marocké kamenité pláni. Prachová stopa zdvihnutá dříve startujícími speciály ukazovala cestu do nedalekých hor. Chtěli jsme stihnout být ještě na konci etapy. Nevyšlo nám to. Možná asi tak lépe. Vidět prázdný bivak hned první den závodu, to se nestává každý rok. Hlavním důvodem rozhodnutí nejet k cíli závodu byla velmi dlouhá cesta po asfaltových cestách. Více než pět set kilometrů nás zdrželo déle, než jsme předpokládali a mysleli jsme, že to už nemůžeme stihnout. Úplně jsme zapomněli, jak vypadají marocké silnice ve vnitrozemí. Většinou je vyasfaltován jen jeden pruh a silnice je prohlášena za dvoupruhou. Pokud se potkají dvě auta, tak se rychle gestikuluje a pak se rozhodne, kdo najede na šotolinovou krajnici. Ze začátku to vnímáte jako veselé příběhy z cestování, ale po třístech kilometrech takovéhoto cestování to trošku kazí náladu. A velmi to zdržuje.

V závodě se mezitím děly věci. Tomáš s Vojtou jeli na jistotu. To znamená, že zbytečně neriskovali, ale zas jeli dostatečně rychle, aby byli schopni kontrolovat závod. Podvozek vozu funguje lépe než minulý rok a tak nebyl problém držet krok s Elizabeth. Trať v první polovině je prý velice rozbitá. Nejsou výjimkou stržené krajnice s mnohametrovými svahy. Díry na silnici, ve kterých se dá urazit kolo a do toho těžká a technická navigace. To potvrzuje i rozsah závodního itineráře, který má o poznání více stránek než běžné dny.

Místo, kde Elizabeth předjela kluky, bylo jedno z těch navigačně velmi náročných. V jednu chvíli nebylo mezi skalami zcela jasné jakou stopu zvolit. Mezi jakou soutěsku zahnout. Jejich cesty se rozdělily, aby se o pár kilometrů dále potkali v hlubokém kaňonu. Potkali se. Jen trochu nešťastně pro nás. Kluci byli na dně a Elizabeth o patnáct metrů výše nad nimi a soutěska se s ujetými stovkami kilometrů uzavírala. Naštěstí ne úplně a na konci se dalo vyjet ven a nemusela se pracně hledat jiná cesta nebo se úplně vracet mnoho kilometrů nazpět. Ale první etapa závod nedělá.

Duny a těžké písky přijdou a na minuty se už nepojede. Závod Africa Eco Race začal tak jako dlouho žádný před ním. Snad jen podobně obtížný byl start v roce 1998 navržený Patrickem Zanirollim. Od té doby se nikdo do tak těžkého úvodu nepustil. Jsem zvědavý na zítřejší reakce.

PS: Počínaje 30.12. a pak každý následující den v 18 hodin bude k vidění náš sestřih z Africa Eco Race na televizní stanici Sport 5. Určitě si to nenechte ujít!

Viz ZDE

Dobrou noc ze studeného bivaku. Do spacáku se dnes nebudu svlékat a neodložím ani čepici. Od úst jde pára a čas od času se zahřejeme, na chvilku, pohárkem slivovice.

Vojtěch Morávek ml.

LRT