Jakubu Kornfeilovi během kvalifikace na v Estorilu chybělo pár nutných kapek štěstí

Chybělo pár kapek štěstí

Jakubu Kornfeilovi sice během sobotní kvalifikaci chybělo pár nutných kapek štěstí k tomu, aby na startovním roštu portugalské Grand Prix v Estorilu stál více vepředu, co však nebylo dnes, může být klidně zítra. A třeba ty šťastné kapky spadnou rovnou těsně před nedělním závodem.

Ti co mají v živé paměti ještě loňskou portugalskou šlamastyku včetně dokonce zrušených tréninků ví totiž moc dobře o čem, že je to vlastně vůbec řeč. A hustá černá mračna se nad závodištěm, které leží opravdu jen kousek od Atlantického oceánu, potulují již od čtvrtečního podvečera. Občas z nich sice drobně zamrholí a přes noc i pak hustě zaprší, ale odhadnout jak to bude doopravdy, si nikdo netroufne. A zrovna takové podmínky mají nejen vliv na nastavení závodních speciálů, ale také vůbec nevyhovují jezdcům samotným, mezi nimiž panuje všeobecný názor, že buď má pršet pořádně anebo pak raději vůbec. Takové to něco mezitím, je prostě na nic a je to jen velká sázka do loterie. Tak uvidíme, jak to tedy bude zítra.

Jakub Kornfeil: „Dnešní ranní volný trénink se i přes počáteční velmi dobré časy na mokré trati, nakonec nevydařil úplně dle mých představ. Po úvodní dlouhé sekci strávené na trati, jsem pak stál trošku déle v boxech a při návratu zpět na trať už jsem se nedokázal za zbývajících zhruba asi 10 minut dostat pořádně do tempa, a to i přesto, že jsem každé kolo zrychloval. Do kvalifikace pak všichni samozřejmě spěchali, tedy i včetně mne, neboť se nedalo odhadnout, zda zaprší či ne. Nikdo si totiž nechtěl zbytečně zkomplikovat život případnou špatnou startovní pozicí, protože po obloze se honily opravdu všelijaké mraky. V samotném závěru kvalifikace jsem se konečně dokázal dostat pod čas jedné minuty a padesáti vteřin, takže se dá říct, že s dosaženým časem jsem byl tak nějak spokojený, nicméně už v pátek jsem zde dokázal jet ještě zhruba o půl vteřiny rychleji, ale to se mi dnes zopakovat nepodařilo.

Chtělo to tu potřebnou kapku štěstí a mohl jsem být na startu ne šestnáctý, ale třeba klidně čtrnáctý. Na druhé straně mi zase naopak funguje motorka tak, jak bych si představoval, za což bych chtěl týmu tímto i poděkovat. Také můžu konstatovat, že na zítřejší závod jsme dobře připravení, protože máme jak na suchu, tak i na mokro dobré nastavení a tak nezbývá doufat, že mi zítra nebude ta kapka štěstí chybět znova.“

MPAFoto.com

PR