Korejský okruh Jeongam si svůj debut ve formuli 1 odbyl v loňském roce

VELKÁ CENA KOREJE Z POHLEDU PNEUMATIK
PIRELLI SE V JEONGAMU POSTAVÍ RIZIKU DROLENÍ PNEUMATIK

Mokpo, 13. října 2011 – Korejský okruh Jeongam si svůj debut ve formuli 1 odbyl v loňském roce. Od
té doby ovšem nebyl pro závody využíván, což znamená, že na jezdce čeká kluzký povrch trati, což
kromě nich samotných prošetří také pneumatiky.
Představme si několik obzvláště náročných částí 5615 metrů dlouhého okruhu Jeongam:

Trať

První brzdná zóna po startu vystavuje pneumatiky velké deceleraci, která se dostane až na 5G. Vozy
pak projíždí plynulou částí trati rychlostí kolem 260 kilometrů za hodinu. Prudká esíčka produkují
příčnou sílu o hodnotě 4,5G. Pneumatiky musí pohltit velkou energii, srovnatelnou se Suzukou.
Jezdci při hledání nejrychlejší stopy často využívají jízdy přes obrubníky. Pneumatiky přitom k asfaltu
tlačí vertikální síla rovnající se 800 kilogramové zátěži. To namáhá strukturu pneumatiky, jelikož
odolává silám z vrchu i zespoda.

Jedna z nejtěžších zatáček v Koreji je zatáčka číslo 11. Má velký poloměr a projíždí se vysokou
rychlostí. Lepkavá guma superměkkých pneumatik pomáhá zvyšovat dostupnou přilnavost, což
jezdcům dovoluje zatáčet podle představ a udržovat ideální stopu.
Poslední sekce okruhu se skládá ze sekvence zatáček, ve které je opět důležité udržet perfektní
závodní linii. Tvrdě přitom pracuje běhoun pneumatiky, který se zahřívá až na 120 stupňů Celsia.
Konec tratě v Koreji značí dvě obzvláště náročné levotočivé zatáčky, kde se musí jezdci stoprocentně
soustředit. Přední pneumatiky musí poskytovat tu nejlepší možnou přilnavost, aby se zabránilo
nedotáčivosti. Následuje cílová rovinka.

Drolení pneumatik
Jednou z hlavních potíží pneumatik na kluzké trati, obzvláště pak na začátku víkendu, bývá drolení.
Tento jev již v minulosti v Koreji byl problémem, ačkoliv se zatím směsi Pirelli PZero zdají být drolení
odolné.

K drolení dochází, když guma klouže po trati při zatáčení a nevzniká přilnavost. Postraní tření o
povrch trati vytváří na běhounu špičky podobné vlnám, což snižuje celkovou úroveň přilnavosti. Tyto
špičky se postupně ojedou. Na pneumatice pak zbudou snadno rozpoznatelné důlky.
Drolení může způsobovat několik různých příčin. Nevyrovnané nastavení vozu může vyústit
v nedotáčivost a následné klouzání. To je jedna z běžnějších příčin.

Pneumatiky se ale mohou drolit i v případě, že byly namáhány ještě před zahřátím na provozní
teplotu. Pokud neoperují při správné teplotě (okolo 90 stupňů Celsia), je přilnavost snížená a guma
není tolik lepivá. To způsobuje klouzání a opět drolení.

Nízké teploty vzduchu jsou dalším faktorem stojícím za drolením. Čím je vzduch studenější, tím déle
pneumatikám trvá, než se zahřejí. Proto je tak důležité správně projet kolo po vyjetí z boxů. Obecně
řečeno, superměkká i měkká směs dosáhne provozní teploty v průběhu jednoho kola.

PR

Fotogalerie

Formule 1- zmoklá VC Anglie 2011

foto Pirelli