Baja Saxonia přilákala i řadu našich posádek a jezdců. Aneb Dakar na dohled....

Německá Baja Saxonia je pro našince zřejmě nejbližším podnikem, připomínajícím Dakar, kde lze vidět klání motocyklů, čtyřkolek, terénních vozů a navíc také kamionů a to vše ve velmi rozlehlých prostorech hnědouhelného dolu na dohled Lipska. Navíc zde pak je k vidění několik průjezdů celou tratí a akce je tedy z hlediska diváků velmi zajímavá a hlavně jen zhruba dvě hodinky cesty od hranic.

Dalším kladem (pro diváky i pořadatele) byl obrovský počet posádek, přihlášených ve všech vypsaných kategoriích. Ve všech se pak objevili i Češi, včetně třeba Josefa Macháčka, či obhájců vítězství mezi trucky z loňska - Svoboda týmu s Tatrou. Celkem se do soutěže, která získává stále větší věhlas, přihlásilo přes dvě stě motocyklů, dvacet quadů, 130 terénních vozidel a 34 kamiónů, které přijely z celkem 14 zemí.

Macháček a Tošenovský s novinkou

Nepochybně málokde je možné vidět takové bohaté startovní pole. Pro jezdce je to pak možnost relativně za dostupné náklady otestovat třeba nové stroje, či zatrénovat si na náročnější závody. A právě testovat přijel Josef Macháček a to svoji novou dakarskou buggynu, přičemž s další podobnou přijel také Vlastimil Tošenovský. Premiéra s vozem typu buggy skončila pro Machuse již v průběhu úvodní sobotní etapy a podobně dopadl i Tošenovský. „Ukázalo se, že jsem udělal v přípravě na Saxonii chyby a kvůli tomu se nepovedlo splnit cíl, kterým bylo pořádně otestovat gumy, tlumiče a další komponenty, co jsem měl v plánu,“ přiznal po nevydařeném závodu pětinásobný vítěz Dakaru v kategorii čtyřkolek. Přitom Macháček zde na východoněmecké trati startoval potřetí, ale poprvé se svoji novinkou.

Problémem bylo podle jeho slov právě to, co bylo zajímavé pro diváky, či také fotografy, tedy fakt, že pořadatelé pustili na okruh stovku aut a navíc ještě několik desítek kamiónů. „To samo o sobě svědčí o tom, v jaké tlačenici se jelo. Hlavně čtyřicet kamionů udělalo z trati oraniště a tak malé stroje, jako mám já, neměly šanci ji zvládnout. Ve druhém kole, kdy se ještě dalo normálně závodit, jsem měl druhý čas. To nebylo v porovnání s konkurencí vůbec špatné. Bavilo mě to a na rovnějších úsecích jsem bez problémů dojížděl auta a kamiony. Jenže na tak náročné podmínky jsem měl moc nízko podvozek, navíc se na suché trati trati nasál do pístů prach a vyběhal se mi motor. Prakticky jsem jel na směs benzinu, uhelného prachu a vzduchu- a to nedělá dobrotu. Dokončil jsem čtyři ze šesti okruhů a když jsem zajížděl do depa, ptali se mě, z kterého dolu jsem vyfáral,“ dodával dále Machus. Podobně na tom byl i Tošenovský.

Podmínky na letošní Saxonii pak byly zcela odlišné od těch loňských, kdy vytrvale pršelo a všude bylo pro změnu hluboké bahno. „Ukázalo se, že bugina je rychlá, dobře se ovládá a v pohodě péruje. Kvůli zlepšení průjezdnosti ji pro příště zvýším většími gumami. Z jízdy jsem nebyl ani zdaleka tak utahaný, jako ze čtyřkolky. Před červnovou Albania Rallye musím všechno pořádně otestovat na týmovém soustředění v Tunisku,“ dodal Macháček.

Kategorie trucků a trojice našich

V kategorii trucků jsme měli výrazné zastoupení v podobě tří vozů. Zatímco Svoboda tým je již na akci téměř jako doma, Petr a Michal Jansovi s červenou Tatrou 815 a žlutým Liazem přijeli premiérově. Po lońském zlatu pro Tatru tentokrát ale pro všechny přišly různé penalizace a bylo po jakýchkoliv nadějích. I když opticky naši patřili určitě mezi nejrychlejší a nejatraktivněji jedoucí posádky na trati. Oranžová Tatrovka Svoboda týmu, ze jejíž volant se premiérově posadil Václav – a vůbec se neztratil - pak dokonce vyrazila v sobotu na trať jako zcela první z automobilů a s nejnižším startovním číslem mezi trucky, coby obhájci prvenství.

Jedno kolo erzety měřilo řádově 30 kilometrů, ale v množství prachu nebylo vůbec snadné se správně zorientovat a číst terén, což je kromě rychlosti a spolehlivosti taky hodně důležité. Právě penalizace za neprojeté „check pointy“ přinesla zcela „likvidující“ připsané časy pro ambice řady favoritů. Sobotní závod tak přinesl zcela nečekané první místo pro IFU L60 Němce Heralda Chemnitze, která kroužila zcela pomalu, či přímo spíše nejpomaleji, ale projela všechna kontrolní místa. Posádkám se nevyhnuly ani karamboly, či defekty, které také spolknou mnoho cenných minut. Na penalizaci za neprojeté časové kontroly doplatil i Svoboda tým a v neděli ráno se navíc u jejich jména objevila diskvalifikace za projetí trati pod červenou vlajkou, kterou v mračnech prachu prostě posádka vůbec neviděla. To ale samozřejmě nikoho nezajímá…..

Petr Jansa s další Tatrou 815 se také, tedy stejně jako Venda, nevyhnul jednomu ze stromů u trati a navíc vzápětí u jeho vozu došlo k utržení hydraulické hadice od řízení a následnému velkému zdržení při opravě. Oprav a problémů si užil také Michal Jansa se svým Liazem, dobře známým i třeba z trucktrialových závodů. Po defektu pneumatiky mu odešla spojka a vzápětí také řadící páka, takže sobotní závod pro něj skončil. Po noční směně na převodovce ale v neděli opět nechyběl na startu. V neděli se díky velkému úsilí podařilo všechny tři české trucky opravit a všechny se objevily na startu, ale na medaile žádný z nich nedosáhl.

Zdeněk Sládek přijel s Hummerem H3 EVO

České zastoupení jsme měli také v nejvíce obsazené kategorii automobilů. Zdeněk Sládek přijel potrénovat a sehrát se s novým spolujezdcem s Hummerem H3 EVO, s nímž na Dakaru dojel jen do druhé etapy. I když nakonec po opravě havarovaného vozu absolvoval celý zbytek Dakaru, ale již mimo klasifikaci. Ani Sládkovi ale nesedla německá prašná trať a navíc nyní hledá jiného spolujezdce, protože Míla Janáček je časově zaneprázdněn a spolupráce se zmíněným nováčkem zřejmě příliš nefungovala …. Do Německa se jinak chystal také Mirek Zapletal, ale vzhledem k nabitému jarnímu programu nakonec nepřijel. Stejně tak nepřijel ani čtyřkolkář Martin Plechatý.

Motorkáři vyráželi za kuropění

Vůbec nebylo co závidět motocyklistům, kteří vyráželi na trať již za svítání kolem šesté ráno, jak kdyby šli do někam továrny ( J) ) a kroužili poté ve stupačkách šest hodin. Zatímco kategorie automobilů a zároveň trucků startovala až odpoledne, takže na spánek bylo času dost a dost.

Ve startovní listině to bylo českými jmény nabito - mezi motorkáři a čtyřklolkáři to byli Karel Cipro, Robert Visek, Petr Volf, Vlastimil Tošenovský junior, Václav Bazika, Josef Pitrmoc a Václav Kyznar. Většina našinců pak dorazila i do cíle, i když podmínky byly pro motorkáře opravdu náročné. Těsně před cílem si ještě pěkně ustlal Karel Cipro, když vylétl v mírném esíčku po skouznutí předního kola z trati. Po chvíli, kdy nemohl dýchat, se už ale zase rozhodl pokračovat, zkontroloval motorku a vyrazil vstříc záverečným kilometrům.

Na stejném místě, ale o den dříve, kdy se jelo v opačném směru, mimochodem pro změnu vyjel z trati také Zdeněk Sládek. Nakonec mu pomohli krajani Svoboďáci, kteří Hummer ochotně vytáhli zpět na trať.

Baja Saxonia 2011 se jistě vydařila, i když je jistě škoda, že třeba v noci chvíli nesprchlo a pak by prachu bylo přece jen o něco méně. Pro české účastníky se již vydařila o něco méně, pokud jde o umístění. Ale všichni si jinak jistě dobře zazávodili na zajímavé trati.

Dalším podobným závodem a opět „za humny“ a to v Polsku a Německu, který má navíc charakter etapových závodů, bude již brzy Breslau Dresden na přelomu června a července. Startovat se bude v Polsku a po týdnu svižné jízdy bude cíl u německých Dráždan. I tento závod už má svou velkou tradici a oblibu a pořadatelé hlásili zcela naplněné startovní listiny dokonce zhruba po dvou týdnech po otevření možnosti posílání přihlášek. Mnoho pěkných fotek ze Saxonie (a nejen to !!) najdete na níže uvedených stránkách.

Pavel Jelínek, TV Motormix

(www.tvmotormix.cz, www.motormix.cz )